Gramodesky značky Hit of the Week pyšnící se "...téměř dvojnásobnou hrací dobou oproti běžným gramodeskám, k odebrání u vašeho oblíbeného novinového stánku každý čtvrtek..." (jak je někdy uváděl anonymní sonorní hlas bezprostředně před zahájením vlastní hudební nahrávky) zahořely jako jasná hvězda gramofonového průmyslu, která ovšem předčasně vyhasla - newyorská firma Durium Products Inc. je totiž vyráběla jen po krátké období na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století.

Vůbec první nahrávky na gramodeskách vyrobených z hnědočerveného papírového kartónu natřeného z jedné strany speciálním lakem, do něhož se lisoval zvukový záznam, a s údaji o nahrávce vytištěnými stříbrnou barvou, se objevily na americkém trhu v roce 1929, bezprostředně po černém pátku na newyorské burze. Měly oslovit především tu část populace, která se před nejistotami života uchylovala k populární hudbě v její nejdostupnější podobě - a tu v tomto případě představovaly právě gramodesky značky Hit of the Week prodávané za pouhých 15 centů za kus.

Přesvědčení výrobce, že tento nepatrný výdaj si budou moci dovolit i ty nejchudší vrstvy obyvatelstva, se zpočátku zdálo být správné, neboť gramodesek značky Hit of the Week se v době jejich největší slávy prodávalo každý týden až 500 000 kusů. Novinku v oblasti gramofonového průmyslu navíc představovala skutečnost, že tyto desky se nabízely hlavně v novinových stáncích a drugstorech, nikoliv v prodejnách s gramodeskami. Tenkrát se sice na mechanických i elektrických gramofonech ještě používaly těžké zvukovky vybavené ocelovými jehlami, které tyto papírové desky dost ničily, ale co na tom záleželo - každý čtvrtek si přece zákazníci u jakéhokoliv novinového stánku mohli ke svým oblíbeným časopisům přikoupit i novou desku této značky se dvěma nahrávkami některého z módních a oblíbených orchestrů a zpěváků tehdejší doby. Díky zvýšené hustotě drážek se totiž na jednu stranu této papírové gramodesky vešel až pětiminutový záznam, tedy většinou dvě písničky. Reklamní slogan na papírových obalech desek značky Hit of the Week navíc tuto skutečnost zdůrazňoval upozorněním, že "...není třeba zvedat zvukovku nebo měnit jehlu. Nerozbitné, nezničitelné, lehké jako pírko. Lze je přehrávat jakoukoliv jehlou..."

I když svým repertoárem se katalog gramodesek této značky nijak nelišil od nabídky nahrávek ze strany dalších amerických gramofonových společností, najdeme zde některé snímky, které jejich interpreti na běžné šelakové - a tedy trvanlivější - gramodesky nenatočili. Atraktivní nahrávky mají na značce Hit of the Week například taneční soubory Phil Spitalny Music, Hotel Pennsylvania Orchestra nebo soubor kapelníka Sama Lanina. Ctitelé orchestru Duka Ellingtona si zvláště považují nahrávky, které jeho soubor natáčel na tyto papírové gramodesky pod názvem Harlem Hot Chocolades.

Prvního asi půldruhého roku se prodejnost papírových gramodesek Hit of the Week neustále zvyšovala, ale krize a všeobecná nezaměstnanost se negativně podepsaly i na koupěschopnosti obyvatelstva, a tedy i na poptávce po jakémkoliv zbytném zboží. Odbyt těchto gramodesek začal i přes jejich láci nezadržitelně klesat, i když v konečné fázi jejich existence je vydavatel nabízel po deseti kusech za sníženou cenu jednoho dolaru a navíc se mu podařilo zlákat k nahrávání i takové hvězdy amerického hudebního nebe, jakými v té době byli komik a zpěvák Eddie Cantor nebo miláček paní a dívek a proslulý unylý "crooner" Rudy Vallee.

V polovině roku 1932, na vrcholu hospodářského útlumu, byla na firmu Durium na několik měsíců uvalena nucená zpráva. Odkoupila ji reklamní agentura Irvin - Wasey Advertising Agency, která ovšem místo nahrávek taneční hudby začala na stejných papírových gramodeskách vydávat reklamní a propagační snímky určené pro velké americké firmy (například automobilku General Motors nebo žvýkačkového giganta, chicagskou firmu Wrigley's).

Ve Velké Británii byly tyto papírové desky uvedené na trh pod jménem výrobce jako desky Durium v dubnu roku 1932. Prodávaly se za jeden šilink (tehdy dvacetinu anglické libry) a reklama zdůrazňovala, že 35 kusů těchto desek vážících pouhé dvě libry - tedy necelý kilogram - se snadno vejde do běžného kufříkového gramofonu, což umožní jeho majiteli těšit se nepřetržitě po několik hodin poslechem 70 různých písniček.

Anglický katalog začínal v hlavní sérii, v níž vycházely kvalitní nahrávky předních amerických i anglických tanečních orchestrů (tři snímky zde má také proslulý pianista a zpěvák Al Bowlly provázený orchestrem Durium Dance Band) objednacím číslem EN-0. Vedlejší série objednacích čísel s prefixem GE obsahovala náladové "vídeňské" snímky, italské nahrávky vycházely v sérii s prefixem T a Straussovy valčíky nesly prefix BD (že by zkratka pro Blue Danube, tedy Modrý Dunaj?).

Další variantou této značky byly v Anglii desky Super Durium s fotografií příslušného zpěváka nebo kapelníka na druhé, jinak nepotištěné straně desky.

Také anglické papírové gramodesky značky Durium prošly obdobím pronikavého úspěchu a postupného ústupu ze slávy. Na rozdíl od USA však zde celý tento cyklus proběhl mnohem rychleji: na produkci zakázkových reklamní gramodesek přešel anglický výrobce již po necelém roce od prvního uvedení gramodesek značky Durium na trh. (Papírové zakázkové desky pak vyráběl až do roku 1936.)

Oproti svým americkým protějškům se anglické desky značky Durium vyznačovaly výrazně vyšší kvalitou lisování, ač k jejich výrobě sloužil jak papírový karton stejné kvality, tak i patentovaný lak stejného složení. Britský gramofonový průmysl byl v té době po technické stránce o dost dál než americký, kde až do roku 1929 zásoboval značnou část trhu svými gramodeskami s hloubkovým záznamem T. A. Edison.

Hnědé papírové gramodesky se standardním záznamem na 78 otáček za minutu se po válce objevily ještě jednou: italská pobočka firmy Durium nechala gramodesky stejné značky v původním provedení znovu nakrátko oživit v druhé polovině padesátých let, kdy na ně anglická gramofonová společnost Decca lisovala populární šlágry. V období let 1954-1959 na nich vyšly téměř tři stovky písniček.

GABRIEL GÖSSEL, goessel@volny.cz