číslo 23
vychází 24. 5. 2004

Zpět na obsah         

Názory, komentáře


ZKRAJE TÝDNE

Radiolokátory v Horní Dolní

Tuhle se zase potkali v hospodě v Horní Dolní Karel Houdek, soukromý zemědělec v důchodu, myslivíř a kronikář a farář Haluška Josef, takto Houdkův kamarád. "Důstojný pane," odtušil Houdek, "pamatujete si na ten fór z našeho mládí? Jak veliký Mao Zlaté slunéčko řídí bitvu a říká: Deset milionů vojáků na levé křídlo. Deset milionů vojáků na pravé křídlo. Tank pojede středem."

"No jo, já si to vybavuju," povídá velebný pán. "Ale, že jste si na to zrovna vzpomněl? Vždyť už to dávno neplatí. Číňani maj dnes mezikontinentální rakety a atomovky a vůbec..."

"Nemaj všechno," povídá vítězně Houdek. "Nemaj Věru. A moc by jí chtěli od nás koupit."

"A k čemu jim ta ženská bude?" říká překvapeně páter Haluška.

"To není žádná ženská," povídá shovívavě Houdek. "To je ten slavný český radiolokátor, který umíme vyrobit jenom my. Dokáže odhalit všechno, včetně neviditelných amerických letadel. Vzpomínáte na tu slavnou českou firmu Omnipol, co za bolševika prodávala české zbraně, kam jste se podíval? Tak ta pořád existuje."

"No a?"

"Já jen, že obchodníci se zbraněmi jsou nesmrtelní," povzdechnul si písmák Houdek. "Ten Omnipol třeba postavil kdysi v Íránu muniční továrnu. Když byla válka Íránu s Irákem, lítaly české kulky přes frontu v hejnech. Jo tenkrát tam prý umřelo asi milion lidí."

"A co to má společného s tím zázračným radiolokátorem?"

"Omnipol teď dostal od české vlády licenci na jeho vývoz do Číny."

"Ale nepovídejte," rozsvítilo se velebníčkovi. "Tak naše vláda bude kšeftovat se zbraněma s Čínou?"

"Jo," řekl smutně pan Houdek. "Ausgerechnet s komunistickou Čínou. Ale, že prý ta Věra není žádná zbraň, že je to prý jenom takový lepší dalekohled..."

"Tak je to zbraň, nebo ne?" řekl farář zarputile.

"Právě jak pro koho. Třeba pro Američany je Věra v rukách komunistického generála zbraň hodně nebezpečná. Oni se tam v té úžině mezi Čínou a Tchaj-wanem prohánějí se svými křižníky a hlídkují u břehů Tchaj-wanu. Kdyby někoho v Pekingu zase jednou napadlo vzít Tchaj-wan do náruče Říše středu. A S Věrou budou mít v Pekingu každou americkou vojenskou loď jako na dlani."

"To je divný svět, viďte?" pochopil situaci páter Haluška. "Tak naše vláda se vlastně chystá spolupracovat s čínskými komunisty proti Tchaj-wanu. Nemají oni tam na tom Tchaj-wanu demokracii?"

"To si pište, důstojný pane. Že prý dnes jednu z nejlepších v Asii."

"A co tomu říkají naši spojenci Američani?"

"Oni se toho nějak domákli a už v Čechách protestovali."

"My už snad máme z ostudy kabát," řekl důstojný pán nasupeně.

"To máme,to máme," povzdechl písmák Houdek, kronikář z Horní Dolní. "Jen jestli to nebude tím, že se u nás měří všechno na peníze."

JAROMÍR ŠTĚTINA