číslo 23
vychází 24. 5. 2004

Tipy
Českého rozhlasu

Závěrečná Devátá, ale Dvořákova

Poprvé po mnoha letech neuzavře mezinárodní hudební festival Pražské jaro Beethovenova Devátá symfonie. Se Smetanovou Mou vlastí doposud tvořila velmi sympatický dramaturgický rámec celého festivalu - symbolické propojení české hudební kultury se scénou světovou, bez ohledu na jakékoliv politické motivace. Proto tato změna do budoucna není přijímána vždy s jednoznačným ohlasem. Pravidelná uvádění obou geniálních a nadčasových děl zároveň představovala zajímavou, samozřejmě ne vždy zcela úspěšnou, ale v každém případě vždy inspirující a tedy užitečnou přehlídku různých interpretačních pojetí. Věřme, že nová koncepce festivalových závěrů přinese nový, alespoň stejně zajímavý záměr. V letošním Roce české hudby tedy dochází ke změně, v neposlední řadě i vzhledem k 100. výročí úmrtí Antonína Dvořáka. Pražské jaro připravilo pro letošek projekt zcela mimořádný a ojedinělý - v podání našich i světových orchestrů totiž zazní všech devět Dvořákových symfonií. Vyvrcholením cyklu bude právě závěrečný koncert, který má na programu světoznámou Novosvětskou. Čestný úkol byl svěřen České filharmonii a jejímu šéfdirigentu Zdeňku Mácalovi. Důvěrně známé dílo jsme slyšeli již v mnoha nastudováních. Těšíme se, že toto festivalové se stane událostí nejen Pražského jara, ale celé plejády dvořákovských oslav zaštítěným projektem Česká hudba 2004. Dvořákově Deváté symfonii budou předcházet dvě díla orchestrální. Slavnostní pochod je důkazem, že i menší, spíše příležitostné partitury patří v katalogu našeho skladatele k mistrovským dílům a že slavné Slovanské tance v tomto směru nestojí osamoceně. Symfonická báseň Holoubek pak reprezentuje Dvořákovu tvorbu programní. Podle námětu stejnojmenné balady Erbenovy Kytice zkomponoval Dvořák strhující dílo, plné dramatického napětí, ale i lyrického náboje.

(bví)