Asi vám neříkám nic nového, když konstatuji, že "esemesky" se stávají součástí našeho každodenního života. Tato forma komunikace pomalu převládá: využívá se téměř v každé oblasti lidské činnosti, ve které není potřeba osobní kontakt. I v Maďarsku je to prostředek reklamy, šíření politických názorů, biblických citátů, poplašných zpráv, podvodů ve škole, vyznání lásky, dokonce i posílání zpráv ze záhrobí.

K napsání tohoto příspěvku mě inspirovala jistá morbidita. Na jednom z budapešťských hřbitovů je čerstvý hrob s novým náhrobním kamenem z černého mramoru. U jména, roku narození a úmrtí zesnulého je obrázek mobilního telefonu s textem: "Zavolej a my přijdeme." Dozvěděl jsem se, že zoufalá matka doufá v kontakt se synem, který tragicky zahynul. A dozvěděl jsem se také, že ze záhrobí můžete posílat kromě e-mailů také esemesky. Člověk musí být jen předvídavý a ještě před smrtí si tuto službu objednat u specializované firmy.

Daleko víc se mi líbí jiný způsob udržování kontaktů s nebem. Maďarská katolická biskupská konference a firma Westel společně provozují službu, která se nazývá "Radostná zpráva". Když si ji objednáte, každé ráno dostanete na svůj mobil aktuální citát z evangelia. A den budete mít určitě hezčí.

Mezi nebem a zemí jsou i jiné věci, které jsou prostoupeny tímto vynálezem moderní komunikace. Pomocí esemesky můžete v Budapešti zaplatit parkování, vybrat si plechovku nealkoholického nápoje z automatu, dozvědět se o změnách na vašem bankovním účtu, sledovat pohyb svého ukradeného auta. Běžná je i "SMS puška" - nelekejte se, nestřílí se z ní: v maďarském školním slangu znamená "puška" tahák. Podle nedávného průzkumu je obsahem esemesek v převážné většině sex (35 procent), potom vyznání lásky (26 procent) a na třetím místě s 21 procenty je domlouvání schůzek.

Esemesky se uplatňují také v politice. Takzvané "občanské kroužky", které vznikly po těsné porážce pravice ve volbách v roce 2002, si slíbily, že vytvoří způsob tzv. mobil-izace, aby v případě, kdy to bude potřeba, se pohnuly celé masy. Esemeskou se tak dají šířit zprávy o připravované demonstraci, o blokádě mostu nebo silnice, o tom, kam je třeba jít a vyjádřit protest, nebo být prostě v pohotovosti.

Zarážející je, jak rychle se šíří poplašné zprávy. Před rokem jistá učitelka v mateřské škole slyšela od dětí, že v jaderné elektrárně došlo k výbuchu. Informovala o tom svou kamarádku novinářku, která zase rozeslala esemesky svým známým, až se obyvatelé města Paks dozvěděli, že nemají jíst zeleninu a mají se zavřít ve svých bytech. Další případ se stal před pár lety, kdy téměř zkrachovala maďarská Poštovní banka: referentka vesnické filiálky pomocí faxu a esemesek radila známým, aby si raději vybrali vklady z této finanční instituce. A druhý den už stály před pobočkami po celém Maďarsku dlouhé fronty penězchtivých klientů.

Je jasné, že esemesky se dají nejen využívat, ale i zneužívat. Mně se ale nejvíc líbí "vtipy" páchané tímto způsobem. Nejposlouchanější komerční rozhlasová stanice Sláger Rádio každé ráno poskytuje prostor těm, kteří uvízli v dopravní zácpě, a jejich vzkazy předčítají posluchačům. Na vlastní uši jsem tento esemeskový dialog slyšel. Majitel bílého suzuki píše plešatému řidiči mercedesu, který ho skoro vytlačil ze silnice: "Ty plešatej frajere, ta blondýnka, která sedí vedle tebe, byla už třikrát moje." Asi za deset minut přišla do rozhlasového studia odpověď: "Meďák vzkazuje bílému suzuki - ta blondýna, kterou jsi viděl zezadu, je můj bratr."