číslo 24
vychází 31. 5. 2004

Tipy Českého rozhlasu

Staří, ale dobří s Yvonne Přenosilovou

Jednou z nejúspěšnějších písniček šedesátých let Yvonne Přenosilové, které věnují Jiří Kasal a Richard Lhotský dva vzpomínkové půlhodinové pořady, je balada Roň slzy vypůjčená z repertoáru americké zpěvačky Brendy Lee. Tuto písničku krátce po ní natočila i Helena Vondráčková, což se považovalo za nekalou konkurenci. K tomu se Y. Přenosilová vyjádřila takto: To nebyla nekalá konkurence, ale sprosťárna. Nazpívala jsem Roň slzy pro to zmíněné semaforské představení a natočila jsem to i na desku. Později Helenu Vondráčkovou v rozhlase poprosili nebo donutili, to nevím, aby tu samou písničku zkušebně nazpívala na můj playback. Chtěli si ověřit, jak umí zpívat. Jenomže tu její verzi začali hrát v rádiu a v televizním pořadu nejprodávanějších desek Roň slzy rovněž zpívala Helena, která s ní však desku nevydala. To byla velice nekalá věc, ale ne konkurence. Kdyby to snad zpívala líp, tak budiž... Yvonne Přenosilová na konci 60. let z Československa odešla, ale za nějaký čas se s ní posluchači mohli setkat alespoň na vlnách rozhlasové stanice Svobodná Evropa: Za to může Karel Kryl. Po Anglii jsem natočila pár německých písniček, za nimiž si příliš nestojím. Pak jsem začala pracovat na letišti, což mě velice bavilo. A i když za mnou ze Svobodné Evropy už dříve přišli s nabídkou zaměstnání, tak jsem to odmítla. Jednoduše mě to nelákalo. Občasně jsem zavítala jako host do pořadu pro mladé Panorama, kde jsem něco vyprávěla o mých cestách. Jednou jsem potkala Kryla, který mi řekl, že nikdo v rádiu nedělá country hudbu a že bych to mohla zkusit. Tak jsem tam strčila drápek - to bylo v roce 1987.

(jk)