číslo 25
vychází 7. 6. 2004
Rozhlasová publicistika
POEZIE V ROZHLASE
Český
rozhlas 3 - Vltava, 19. června, 22.45 hodin
Jako květ
vodní lilie
Pod tímto názvem se v rozhlasovém cyklu Svět poezie objeví pořad věnovaný milostné tematice ve starotamilské klasické poezii. Verše z jižní Indie přeložil a v pořadu také uvádí indolog a současný děkan Filozofické fakulty Karlovy univerzity profesor Jaroslav Vacek, který je také autorem následující pasáže:
Starotamilská literatura byla v jisté chvíli velikým objevem pro indické odborníky, kteří ji začali studovat s tím, jak se postupně nacházely nové a nové rukopisy. Na základě údajů v pozdějších textech tuto sbírku textů označili jako básnickou sbírku staré literární akademie - sangamu. Sangamová literatura, která vzkvétala na počátku našeho letopočtu, má dvě velká témata - život soukromý (převážně lásku) a život veřejný (boj, vztah k panovníkovi atd.).
Z mnoha důvodů je zajímavý zvláště okruh veršů věnovaných prvnímu tématu, lásce. Nejstarší poezie reflektuje lásku v různých sociálně psychologických prostředích od horských strání přes vyprahlé pouště až k pobřeží oceánu - mohli bychom říci, že se v jistém smyslu jedná o schematické vyjadřování. Je to však jen částečná pravda, protože konvence určují rámec, ale je na každém básníkovi, zda v tomto rámci dovede zachytit nuance lidských prožitků neotřelým způsobem. Hojně přitom využívá symboliky přírody, která je také daná konvencí a přesně charakterizuje každé prostředí i jednotlivé milostné situace. Na jedné straně jsou to květiny a rostliny vůbec, které mají svůj pevný symbolický význam, ale také některá zvířata i hmyz, například včela, která je erotickým symbolem milence, převážně nestálého. Ne všechny obrazy jsou pro nás bez poučení snadno pochopitelné.
Přírodní obraz obvykle dosti věrně odráží lidský vztah vyjádřený symbolicky vztahy mezi jednotlivými přírodními objekty, a navíc také případně citlivým způsobem konkretizuje psychologickou stránku takového vztahu. Dosti častým tématem starotamilské klasické milostné poezie je odloučení. Tak například v horské oblasti jde o spontánní lásku mezi mladými lidmi obklopenými divokou přírodou a žijícími v její náruči. Jejich odloučení je něčím dočasným, co v příštích chvílích opět pomine. Odloučení v přímořském prostředí může být způsobeno odchodem milence za obchodem, aby získal potřebné prostředky a mohl si dívku vzít. Jindy je důvodem manželská nevěra a trucování manželky, jak je tomu v "civilizovanější" zemědělské oblasti. Starotamilští poetikové těmto prostředím přiřkli jména květin nebo stromů, které se v příslušné oblasti vyskytují, a každá báseň svým charakterem spadá do některého z těchto prostředí.
Pořad milostné poezie z jižní Indie v Českém rozhlase Brno režírovala Eva Řehořová, účinkují Antonie Talacková a Jan Kolařík.
(ab)