Televize a film [1]

číslo 25 vychází 7. 6. 2004
	Televize a film

TV TIPY Pondělí 14. 6. 2004 NOVA - 21.05 hodin Krása divokých koní Mladý Texasan John Grady Cole je kovboj tělem i duší, který nade vše miluje svůj život plný koní, svobodu širých plání a nekonečné oblohy, a také práce na farmě, která jeho rodině patří od nepaměti. Jenže končí čtyřicátá léta dvacátého století a svět, který John tolik miluje, se stává minulostí. A když zemře jeho dědeček, rozhodne se matka, že farmu i s rozsáhlými pozemky prodá a odstěhuje se na východ. John a jeho nejlepší kamarád s se rozhodnou osedlat koně a vydat se hledat farmu, kde by mohli žít podle svých představ. Když se doslechnou, že takovou příležitost by mohli najít v Mexiku vydají se k hranicím... Režie Billy Bob Thornton. Hrají Matt Damon, Henry Thomas, Penelope Cruz, Lucas Black, Rubén Blades, Laura Poe a další. Úterý 15. 6. 2004 ČT 1 - 20.00 hodin Tanec s ďáblem (1/2) Je 16. prosince 1976. Policejní komisař (Tobias Moretti) nalezne na osamělém místě v lese opuštěné auto a v něm vyděšeného mladého muže. Muž se jmenuje Richard Oetker (Sebastian Koch) a je dědicem a synem slavného německého potravinového magnáta. Richard žil do té doby bezstarostným studentským životem a scházel se se svou láskou. Nikdy si nepřipadal v nebezpečí, až do chvíle, kdy ho na dvoře univerzity neznámý muž ohrozil pistolí a donutil ho nastoupit do staré dodávky. To bylo tři dny před jeho nalezením. Tři dny, které znamenaly v životě Richarda věčnost. Únosce, dobře informovaný o finančních možnostech rodiny, žádá výkupné 21 milionů! Středa 16. 6. 2004 NOVA - 20.35 hodin Corrina, Corrina Hudební skladatel Manny Singer, který se živí skládáním hudby k televizním a rozhlasovým reklamám, nedávno ovdověl a se ztrátou milované manželky se nedokáže smířit. Ještě hůře nese ztrátu jeho sedmiletá dcera Molly. Zatímco Manny se pokouší utopit smutek v práci, Molly se uzavřela do sebe a od chvíle, kdy zůstali s otcem ve velkém domě sami, nepromluvila. Manny se zpočátku snaží sám zvládnout práci, domácnost i výchovu dcery. Když však pozná, že je to nad jeho síly, rozhodne se najmout hospodyni, která by se současně starala o Molly. Dá si inzerát a postupně vyzkouší dlouhou řadu uchazeček o místo. Jedna je sice podivnější než druhá, nakonec se však objeví Corrina Washington, seriózní černoška s vysokoškolským vzděláním, která své šance ve světě posuzuje nejen realisticky, ale také s nadhledem a přestože je z ekonomických důvodů nucena přijmout podřadnou práci, zachovává si svou hrdost. Netají se tím, že by raději poslouchala jazzovou hudbu než vařila a uklízela cizí dům. Režie Jessie Nelson (je současně také autorkou scénáře, který údajně natočila podle vlastních zážitků a postava samotné Corriny je kompilátem pětatřiceti vychovatelek, které během svého dětství poznala. Hrají Whoopi Goldberg, Ray Liotta, Tina Magorino, Don Ameche, Joan Cusack, Lucy Webb a další. Čtvrtek 17. 6. 2004 ČT 1 - 15.10 hodin Ignis Bunensis 2004 Tradiční akcí jihomoravské metropole je už po mnoho let festival zábavy pod hrady Špilberk a Veveří s názvem "Brno - město uprostřed Evropy". Vždy na přelomu května a června tak už Brňané a návštěvníci města netrpělivě očekávají také jeho významnou součást - festival ohňostrojů, který Brno řadí mezi evropská i světová města známá svými uchvacujícími ohňostrojnými přehlídkami. Soutěžní přehlídky Ignis Bunensis se i letos zúčastnili ohňostrůjci ze zahraničí, kteří obdivují nejenom vysokou úroveň domácích týmů, ale zejména krásnou přírodní scenérii bezprostředního okolí města. Však se také soutěžní večery konají na vodní hladině - na pontonech brněnské přehrady, úvodní galapředstavení a závěrečné grandfinále pak na hradě Špilberk a na automotodromu. Pátek 18. 6. 2004 ČT 2 - 14.30 hodin Hvězdy pop music proti AIDS U příležitosti Mezinárodního dne boje proti AIDS - 1. prosince 2003 - se v jihoafrickém Kapském městě 29. listopadu loňského roku uskutečnil velkoryse produkovaný koncert, kde vystoupili slavní sólisté i známé skupiny: 50 Cent, Lady Smith Mombaza, Shifty Shell Shock a TC, Anastasia, Beyoncé, Bono, David Bowie, Ms Dynamite, Eurythmics, Moloko, Ms. Dynamite, Paul McCartney, The Corrs, Pink, Queen, Shakira, Britney Spears, Sting, Zucchero a další. Stadion Greenpoint podle očekávaných předpokladů naplnilo čtyřicet tisíc diváků. Afriku AIDS zasáhla jako pandemie. Téměř třicet milionů jihoafrických obyvatel je postiženo touto novodobou "morovou ranou". Mezinárodní průzkum konstatoval, že zde 25% populace onemocnělo AIDS. Sobota 19. 6. 2004 ČT 1 - 23.05 hodin Co prozradí sníh Peter Hoeg okamžitě zaujal napínavým detektivním románem Cit slečny Smilly pro sníh, v němž vražednou zápletku obratně sloučil s prvky záhad i děsu. Režisér Bille August, byť podepsán pod řadou adaptací, které se vyznačovaly smyslem pro postižení dobových reálií (např. Pelle dobyvatel), se však tentokrát rozhodl pro úlitby hollywoodského ražení - tak vznikl snímek Stopy ve sněhu. Ostatně tento příklon jako by již symbolizovala účast Julie Ormondové v hlavní roli. Ústřední hrdinku Smillu, původem zpola Gróňanku, pojednala příliš uhlazeně, než aby mohla do podrobna přiblížit rozporuplného člověka, který má potíže usadit se v "civilizované" společnosti a přijmout její pravidla, který stále trpí hrůzou z uzavřeného prostoru. Ormondová nešetří siláckými gesty. Odmítá pokusy o sblížení, zakládá si na tom, že působí odtažitě. Zároveň je však natolik tvrdohlavá a neústupná, že se nenechá ničím a nijak zastrašit, pokud narazí na podezřelé okolnosti - a ze všech sil pátrá po tajemných okolnostech smrti malého grónského chlapce, jehož matka se pomalu upíjí. Chlapec totiž spadl se střechy, ačkoli se bytostně bál výšek a dobrovolně by tam nelezl... Bille August se příliš přiklonil k tradičnímu dobrodružnému vyprávění, jehož zápletky jsou odhadnutelné stejně jako jednotliví protagonisté (třeba hrdinčin soused, usilující o milostné sblížení, se ukáže být "na opačné straně", ale přitom sympatizuje i se Smillou). Vyprávění provázejí retrospektivní prostřihy na dřívější setkání s chlapcem, dokonce probleskne vzpomínka na Smillino dětství strávené v Grónsku. Augustův přepis z románu přebírá mnohé repliky, ale současně zplošťuje jeho nejednoznačnost. Plochá je zejména tvorba postav, konvencím dobrodružného žánru jsou přizpůsobeny zápletky. Takže nejvíce oceníme podmanivě nasnímané přírodní scenerie. Kritické postoje jsou sice vyhraněné, avšak přece jen proklamativní: i když odsuzují hamižnost, ba zločinnost některých "výzkumných ústavů", sledujících jen vlastní prospěch, zůstávají nakonec jen dutá slova. Také otázka společenské aklimatizace "přírodního" člověka zůstává sotva dotčena, odráží se nanejvýš v komplikovaných rodinných vztazích k otci a sestře. Rovněž důležitý motiv z knihy, kterým je Smillina dokonalá znalost sněhu a stop v něm, je zjednodušen na bystrozrak z rodu slečny Marpleové. Ostatně Smilla více připomíná všímavé hrdinky Agathy Christie, vytrvale pátrající po stopách zločinu, nežli umanutou dívku zmatenou záhadami, které se kolem ní vrství. JAN JAROŠ Neděle 20. 6. 2004 ČT 1 - 20.00 hodin Jak se budeme cítit v novém těle? Český sci-fi snímek Dvojrole natočil Jaromil Jireš podle námětu Jaroslavy Moserové. Ovšem důraz se přesouvá na psychologické bariéry, které se dostavují po změně identity, než na fantastično. Autory totiž nezajímá ani tak samotný akt transplantace mozku jako spíše problém doslovného "rozdvojení osobnosti" - přenesený mozek si totiž pamatuje veškeré informace a nově přijaté tělo se mu stává cizí schránkou. Zvolené téma není nijak nové, mnohé filmy jsou vystavěny na motivu stěhování duší - či eventuálně mozků - z jednoho těla do druhého. Autory nezjímala medicínská stránka celého případu; a vlastně i etický dopad takové operace zůstává odsunut na vedlejší kolej. Soustředí se téměř výhradně na postavu nově stvořené bytosti, balancující mezi dvěma světy, nevědouc, kam se má přimknout. Tereza Brodská v hlavní (dvoj)roli podává oduševnělý, plně koncentrovaný, přesně odstupňovaný herecký výkon. Pozvolna modeluje jednotlivé fáze, v nichž se její hrdinka proměňuje, bravurně postihuje projevy zestárlé mysli v mladém těle. V drobných, avšak nepřetržitě plynoucích gestech, mimice a reakcích domýšlí, jak by mohlo v takovém případě vyhlížet chování. Jireš se spolehl na klasicky odvíjené vyprávění (které přitom neuvízlo ve statičnosti výrazově sterilních televizních inscenací), odolal lákadlům vnášet módní klipový rytmus, kouzlit s postavením či jízdami kamery, ohromovat stylizačními posuny. I když neaspiroval na nějaké složitě strukturované podobenství, dosáhl působivé výpovědi, které lze nanejvýš vyčítat některé neústrojně inscenované pobočné motivy. (jš)