číslo 25
vychází 7. 6. 2004

Tipy
Českého rozhlasu

Méně známá díla německých mistrů

Pro mnohé je znalost všech osmi symfonií Franze Schuberta, které se hrají běžně na koncertech, samozřejmostí. Přesto o některých z nich můžeme hovořit jako o "méně známých". Nejčastěji se hrají Pátá, Sedmá (donedávna Osmá) zvaná Nedokončená a Osmá (donedávná Sedmá nebo Devátá) zvaná Velká. Definitivní pořádek v tomto číslování (pro leckoho v případě obou posledních symfonií velmi nezvyklé) učinila nová vydání Deutschova katalogu Schubertova díla. Označení Velká u Symfonie č. 8 C dur má vlastně dvojí význam. Jde skutečně o rozměrné dílo (někteří dirigenti k jeho provedení se zachováním všech repetic, ale i jiných příznačných rysů potřebují více než hodinu). Schubert má ale ještě jednu Symfonii C dur - Šestou. Někdy se jí říká Malá. Toto označení však není patřičné - jde o dílo překračující rozsahem půlhodinu. A jde o dílo interpretačně nevyzpytatelné, vyžadující od dirigenta - zvláště v neobvykle koncipovaném finale 4. věty - mimořádnou promyšlenost a vynalézavost. Špatnou volbou temp může působit zdlouhavě, v opačném případě až rossiniovsky dráždivě. Jeden z nejlepších německých dirigentů, i u nás dobře známý Wolfgang Sawallisch vzbudil už před lety svým kompletem Schubertových symfonií se slavnou drážďanskou Staatskapelle světový ohlas. Ve středu 19. června uplyne 200 let od úmrtí velmi zajímavé osobnosti německé hudby Johanna Adama Hillera (1728-1804). Byl věhlasným kantorem u sv. Tomáše v Lipsku, v kompozici skvělým kontrapunktikem, ve světské hudbě pak populárním autorem řady singspielů. Z těchto většinou zábavně laděných her se zpěvy vytvořil žánr, který se později stal významným typem operním. O Hillerovi bychom věděli asi méně nebýt jeho mnohem mladšího kolegy, novodobějšího mistra kontrapunktu Maxe Regera (1873-1916), který vytvořil rozsáhlé Variace a fugu na veselé téma Johanna Adama Hillera. Dodnes jde o prubířský kámen pro orchestry a dirigenty - podobně jako Regerovy známější Variace a fuga na Mozartovo téma. Hillerovské variace uslyšíme ze záznamu jednoho z koncertů České filharmonie s Václavem Neumannem.

BOHUSLAV VÍTEK