číslo 25
vychází 7. 6. 2004

Zpět na obsah         

Tipy
Českého rozhlasu


Neděle 20. 6. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.04
Repríza 24. června v 14.30

TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ - 469

České nevolnictví zblízka

Na venkově se v dobách po třicetileté válce setkáváme s poměrně ostře rozlišenou škálou poddaných od statkářů a chalupníků, což byli ti praví "osedlí", přes podsedky k baráčníkům a podruhům. Jenom osedlí tvořili skupinu "sousedů", jenom oni "patřili k obci". Nebo lépe řečeno "trpěli s ní", totiž mohli se zúčastnit shromáždění sousedů, mohli se stát konšely či obecními staršími, podíleli se na samosprávě vsi. Neosedlým taková práva nenáležela .Všední život rozeznával "osedlé" a "neosedlé" podle toho, kdo měl celý potah, tedy dva koně nebo dva voly. Takový sedlák byl "potažník", který byl povinen potažní robotou. Kdo spřežení neměl, ten byl vrchnosti povinen toliko robotou "vejchozí", to znamená pěší. Ať osedlí nebo neosedlí, ať zámožní nebo chudí venkované, odpradávna byli povinni vrchnosti robotní prací. Vyplývá to ze starobylého vztahu manství čili poddanství nebo také "člověčenství". Obě strany tenkrát chápaly vztah jako samozřejmý, spravedlivý a jednou provždy daný. Za dědičný pronájem půdy byl poddaný "smlouvou člověčenství" připoután ke svému lennímu pánovi dvojím svazkem. Jednak poutem osobním totiž slibem věrnosti, poslušnosti a úcty, současně však i břemenem věcným - povinností platu a služeb, robot na prvním místě.

Robotíř měl při rukovní práci něco dýl než hovado vytrvati...Co patřilo k hlavním robotním činnostem? Veškeré polní práce kromě žatvy (ta bývala obvykle placená, na rozdíl od orby, vláčení, výsevu, okopávání, sklizně a sušení sena). Kromě toho se poddaní běžně podíleli na údržbářských a renovačních pracích na statku, při opravě cest, mostů, hospodářských budov. Bylo třeba také kydat a rozhazovat hnůj, rozbíjet hroudy a vybírat kameny na poli, opravovat rybníky. Robotězi konali práce na chmelnicích a štěpnicích, při honech naháněli panstvu zvěř. Česali chmel, trhali ovoce, ale také listí pro ovce, sbírali oříšky, houby, kmín, hlemýždě. Některé práce, za které se jim pak připsaly robotní dny, konali doma - například vykrmovali drůbež, prasata a dobytek vůbec, předli, bílili plátno, vyráběli šindele. Velmi žádanou a potřebnou službou byla dopravní obsluha, tedy robota s potahy. Podle robotního patentu z roku 1738 měl robotíř při rukovní práci něco dýl než hovado vytrvati...

JOSEF VESELÝ