číslo 26
vychází 14. 6. 2004

Tipy
Českého rozhlasu

Bamberští symfonikové hrají Schuberta

Rakouskému skladateli Franzi Schubertovi bylo teprve 14 let, když zhudebnil Goethovu báseň Markéta u přeslice a zahájil tak epochální dílo stojící na počátku německé romantické písně. Svou první symfonii rozepsal už o rok dříve a její hudba napovídá, že mladý genius byl už pro tento úkol dostatečně přichystán. Od svých osmi let se učil hudbě u svého otce a u regenschoriho Liechtentalerského farního kostela. V dětství zpíval dokonce ve chlapeckém sboru Vídeňské dvorní kapely a v tehdejším městském konviktu byl jeho učitelem i slavný Antonio Salieri. Jak bylo tehdy v podobných institucích obvyklé, měl student kompozice k dispozici výkonný školní orchestr schopný hrát Haydnovy a Mozartovy symfonie a tak se každému dostalo i vyhovující praxe v instrumentaci. První symfonie Schubertova vznikla už během života v konviktu a její premiéra se konala na podzim roku 1813 v prostorách ústavu, ačkoli na veřejnou premiéru čekalo dílo celých 70 let - až do 5. února roku 1881, kdy zazněla v Londýně. Práci na své třetí symfonii zahájil Schubert 24. května 1815 a 19. června téhož roku ji dokončil. V obsazení orchestru je podobná té první, beethovenovsky pojaté, a mezi skladatelovými šesti rannými symfoniemi je považována za dílo nejdokonalejší. Třetím dílem v projektu Bamberských symfoniků je proslulá Nedokončená, která patří k nejzáhadnějším opusům Schubertovým. Kromě data zahájení práce na tomto díle (30. 10. 1822) není doložena už žádná zpráva o okolnostech jejího vzniku.

RAFAEL BROM