Bolek Polívka nás opět přivítá v Hospůdce U klauna v Olšanech. Už jsme si na jeho milou společnost zvykli, právě tak i na skutečnost, že nás pokaždé překvapí zajímavými hosty. Tentokrát uslyšíme Lucii Bílou nejen zpívat za doprovodu klavíristy Petra Maláska, ale také vyprávět. Například následující vtip: "Chlap vyhazuje ve dvanáctém poschodí tchyni oknem se slovy: Vidíš, jiný by tě zabil, ale já tě pouštím na svobodu."

Herec Radek Holub je dalším z hostů. Pamatujeme si ho jako vojína Kefalína z Černých baronů, kde hrál právě s Bolkem Polívkou. Od herce se veselé historky jaksi automaticky očekávají, to další z přátel hostitele vzbuzuje úctu a respekt - farář Zbigniew Czendlik. Ovšem, když začne vyprávět, ukáže se, že je to také člověk s mimořádným smyslem pro humor. Už podle jména poznáte, že pochází z Polska. Když byl před dvanácti léty povolán církví k nám, uměl česky pouze slova Pozor vlak. Naštěstí se učil česky velmi rychle, byť se občas vyskytly drobné chybičky. Například v Náchodě, kam nejprve nastoupil, řekl dětem: "Když udělám ve vašem jazyce chybu, prosím, abyste mě popravili. V polštině slovo pošel znamená odešel. Tak se mu také stalo, že do telefonu na otázku, zda je tam pan děkan, odpověděl: "Ne, právě pošel." Také několik let říkal místo chumelí humelí a nikdo neměl odvahu ho opravit, takže si myslel, že to říká správně. Ale dovede vyprávět i jiné příběhy, než jen o chybách vzniklých z rozdílů mezi češtinou a polštinou. Například se zeptal přítomných, jaké víno je nejsilnější. Správná odpověď podle Zbigniewa Czendlika je, že víno mešní. Protože jeden pije a zpívá celý kostel.

Pochopitelně, že kouzelné historky vypravuje i Bolek Polívka. Když se v řeči narazilo na problém celibátu, okamžitě dodal, jak se potkají dva kardinálové a jeden povídá druhému: "Já bych zrušil celibát." Druhý sice souhlasí, ale hned si povzdechne: "Jenže to se nám asi nepodaří. Možná, našim potomkům."

Bolkoviny vás potěší.