číslo 28
vychází 28. 6. 2004

Tipy ČRo

Foersterovo veledílo

Jde o devět krátkých skladeb, a přece nepřeháníme, hovoříme-li o veledíle. Doba překvapuje novými počiny, změnami v nazírání na nejrůznější problémy a názory. S pozitivními trendy samozřejmě přicházejí i ty, s nimiž se leckdo vyrovnává hůře. Hudební svět a jeho vývoj není výjimkou, ale naopak mohutným názorovým kolbištěm. Při pohledu na velké sborové festivaly zjišťujeme, že jejich existence nikterak neslábne, neboť společný zpěv přináší odjakživa pocit čehosi vzájemného a spojujícího. Máme radost, že dávná tradice žije dále a neustále přichází s novými podněty. Zájem celospolečenský se však v posledních desetiletích v této oblasti dosti pozměnil. Výrazně jiné jsou preference repertoárové, ba dokonce žánrové. Někdejší doména českého sborového zpěvu - mužské sbory dopadají nejhůře. Vystoupení legendárního Pěveckého sdružení moravských učitelů s Janem Šoupalem a jeho nástupci, byla kdysi považována za hudební svátky spojené s impozantními zážitky uměleckými. Dramaturgickými ozdobami byla díla Smetany, Foerstera, Janáčka. Foersterových Devět mužských sborů na Sládkovy texty byly pociťovány jako protějšek Smetanovy Mé vlasti. Je pravdou, že některé závažné tituly klasické české poezie byly dříve přijímány aktuálněji a tedy intenzivněji než v současnosti. I to zde sehrává význačnou roli. Nicméně nezaznívá-li skladba, může upadat v zapomnění. Připomeňme si symbolicky v den státního svátku jeden z nejzávažnějších cyklů české mužské sborové tvorby ve vzorovém, kdysi nedostižném podání zmíněného Pěveckého sdružení moravských učitelů, vedeného dlouhá léta mimořádnou uměleckou osobností, sbormistrem Janem Šoupalem.

BOHUSLAV VÍTEK