Ta zpráva je neuvěřitelná, avšak následující řádky - a budou proto trochu smutné - prokážou, že se nejedná o žádnou lež.

Nuže, co se musí přihodit, aby takový pěvec zapomněl zpívat? Odpověď zní: nic mimořádného, ve Velkých Němčicích k tomu stačí pouhá návštěva vinného sklípku Jaroslava Rézla. Sem se totiž chodí jako do kaple, víno, jedno jestli červené nebo bílé, činí ze svých ctitelů - Radek Brzobohatý by o tom mohl něco vyprávět - věřící. Pokorné a pobožné. Je to jen logické, jeho původ je přece božský.

(Asi "nejpravdivější" z historek o původu vína je ta, která se váže na putování Dionýsa na ostrov Naxos. Mám ji rád, což je snad omluvou pro tuto malou připomínku.

Bylo velké vedro, unavilo i Dionýsa. Proto musel chvíli odpočívat ve stínu tamaryšku. Zdříml si tam, a když se probral, spatřil u nohou podivnou rostlinu. Zalíbila se mu, a proto se rozhodl odnést si ji na Naxos. Avšak rostlinu nelze jen tak vzít, musel pro ni najít nějakou nádobu, do níž by ji ukryl před sluncem. Naštěstí kousek odtud ležela dutá ptačí kost, do které ji uložil. A šel. Rostlina však rostla jako z vody a za chvíli ji ptačí kost nestačila. Nalezl jinou, lví. Ani ta však brzy nestačila - cesta to byla dlouhá - a tak Dionýsos nalezl velký volský hnát a v něm už svůj zelený poklad donesl až na ostrov. Nemusím snad dodávat, že to byla vinná réva. Cesta to jistě byla úmorná, její následky jsou však půvabné: po první sklence vína je člověk lehký jako pták, po dalších dvou třech odvážný a silný jako lev, pokud se však tady nezastaví, tropí voloviny.)

Hodně se toho říká o víně, něco jsou pomluvy, něco lichotky, pravdou je, že víno jazyk rozvazuje. A právě tohle potkalo Petera Dvorského: při víně ve společnosti jeho oddaných ctitelů (tím je myšlen BROLN s Jindřichem Hovorkou v čele, a také Radek Brzobohatý, jenž už toho o víně ví přinejmenším tolik, jako ten znamenitý chlapík Richard Pratt z povídky Roalda Dahla Chuť) rozvázal a povídal. A zapomněl zpívat.

Pokud vás tyto řádky nepřesvědčily a jako důkaz je vám to málo, další zdůvodnění přinese pořad En passant. Navíc se při něm přesvědčíte, že Peter Dvorský je i v disciplíně vypravěčské víc než dobrý.