Když před třemi lety dorazil do českých kin celosvětově úspěšný americký animovaný snímek Shrek, dočkal se vlídného přijetí u diváků (spatřilo jej na sedmdesát tisíc lidí) i kritiky. Zejména se cenila jeho hravost, s jakou přetvářel klasické pohádkové modely, zaujal příměsí černého humoru i roztomile parodickými odkazy na proslulé hity. Nebylo divu, že tvůrci záhy začali chystat volné pokračování, navíc podníceni oscarovým leskem. Nyní se Shrek 2 objevuje i u nás.

Režiséři Andrew Adamson, Kelly Asbury a Conrad Vernon bez větších potíží navazují na úvodní vyprávění: dobromyslný zlobr Shrek provázený neodbytně užvaněným oslem i milovanou princeznou, kterou zbavil prokletí, se vypraví za dívčinými rodiči, i když tuší, že nastanou potíže. Když se o dívku začne podraznicky ucházet nafintěný princ Krasoň, podněcovaný svou zlotřilou matičkou, která se vydává za hodnou vílu, nesnáze se počnou valit jako příval, nechybějí ani vražedné úklady. Shreka dokonce napadne obávaný zabiják Kocour v botách...

Ctižádostí autorů samozřejmě bylo, aby se přinejmenším vyrovnali úvodní části. Takže chtěli zopakovat a navíc zmohutnit všechny osvědčené postupy. Zřejmě naplnili očekávání, jak naznačuje mimořádný úspěch v Americe, avšak nic se tím nemění na zjištění, že i tentokrát se naplnil osud většiny pokračování - nedosahují úrovně předešlého příběhu, který byl svěží a spontánní právě proto, že nemusel naplňovat žádná očekávání. Druhá část Shreka se tak mění v jakousi nesoudržnou koláž osamostatňujících se gagů, muzikálových výstupů a hlavně masivního zveličování směšnosti, která se příliš často proměňuje v málo funkční trapnost.

Snímek postrádá cílený dramatický tah, jak naznačuje hned začátek vyprávění uvozený předčítáním obrázkové knihy. Upovídané putování rytíře, zklamaného, že jeho vyvolenou již kdosi vysvobodil, se vůbec nemůže rovnat lakonické údernosti "záchodového" prologu prvního Shreka. Nedaří se ani stmelit ústřední trojici, z osla zbyl jen odlesk původního charismatu, také marnivě holedbavému Kocouru v botách, jenž se posléze přidá na Shrekovu stranu, schází mnoho na potřebné výraznosti. Shrek 2 se přiklání k veselohře, avšak tato poloha se rozpadá do izolovaných sólových výstupů, celkové vypravěčské nasměrování sklouzává k dojemnému melodramatu.

Bojácný, snadno vydíratelný král, nešťastná princezna, skleslý Shrek, chystající se zříci své životní lásky, to vše roztáčí slzopudné dojetí. A právě tento žánrový posun považuji za velice sporný, i když je zřejmě zamýšlen jako jedna z atrakcí, které si mají diváka podmanit. Jiným lákadlem jsou hýřivé a okázalé taneční vstupy a pěvecké exhibice, jimž tentokrát chybí jakýkoli ironizující odstup. Závěrečná slavnost, která se mění v groteskní bitku plnou nástrah, už mnoho nezachrání.

Shrek 2 se sice odehrává v Království za sedmero horami, avšak vizuální ztvárnění zjevně odkazuje k dvěma autentickým lokalitám - jednak k subtropickému Hollywoodu včetně proslulého nápisu na vysoké skále (namísto Hollywood tam ovšem čteme Far Far Away), jednak ke kýčovitým pohádkovým stavbám Las Vegas. Autoři však z tohoto zakotvení nevykouzlili nic závažnějšího, slouží jim jen jako barvitý kolorit. Navíc jisté zklamání přichystal i český dabing: druhořadí, jakkoli snaživí řemeslníci (navíc úplně jiní než v první části, jak jsme mohli slyšet v televizi!) se stěží mohli vyrovnat špičkovým hlasům originálu, na němž se vervou podílely takové osobnosti jako Eddie Murphy, Cameron Diazová nebo Antonio Banderas.