Český rozhlas 1 - Radiožurnál; sobota - premiéra 13.05, repríza ve 22.10

Před týdnem nás zpravodaj v Polsku Pavel Novák zavedl do polského Hnězdna, kde se zrodil středověký polský stát. Právě tam také byli korunováni první polští králové a právě tam byl pochovaný první polský světec. Ten ale nebyl Polákem, nýbrž Čechem. Řeč je o pražském biskupovi Vojtěchovi z rodu Slavníkovců.

Melodií písně o svatém Vojtěchovi, prvním patronovi polské země, hlásí každý den zvony z hnězdenské katedrály, že se blíží poledne. Trojlodní gotická katedrála postavená z červených cihel nemá hlavní vchod proti oltáři. Stojí totiž na návrší pojmenovaném po praotci Poláků - Lechovi. Před jejím západním průčelím není dost místa, aby se tam mohli v případě přeplněnosti kostela shromažďovat věřící. Vstupuje se tedy dveřmi z boku. Je nedělní ráno. Není žádný významný svátek, ale všechny lavice v katedrále jsou plné.

Za oltářem, kde kněz slouží mši, není bohatě zdobený obraz Matky Boží a skříňka pro ukládání kalichu a hostií. Stojí tam konfese - tedy pozlacený altánek - a v něm na vysokém podstavci stříbrná rakev. Relikviář ostatků prvního polského svatého - Vojtěcha z Čech.

"Hnězdno je bezpochyby místem, kde je hrob svatého Vojtěcha. V něm je nevelká část jeho relikvií, tedy svatých ostatků. Raději říkáme, že je tady jen jeho hrob, než že je to hrob s relikviemi," říká archivář arcidiecézního muzea Marian Aleksandrowicz. Kostru svatého Vojtěcha totiž v roce 1038 z Hnězdna odvezl český kníže Břetislav do Prahy. Hnězdnu zůstala Vojtěchova hlava v bohatě zdobeném relikviáři. Tu ale neznámí pachatelé ukradli v roce 1923. O pět let později Hnězdno dostalo zpět alespoň kousíček ze svého světce - část loketní kosti, kterou katedrále věnoval jeden z římských kostelů. Ta zcela zaručeně patřila Vojtěchovi.

Jak se to stalo, že se právě Vojtěch Slavníkovec stal prvním polským patronem? Zasloužili se o to rozepře mezi ním jako pražským biskupem a tehdejším vládcem Čech Boleslavem II. Vojtěch z Prahy odjel nejprve do Říma a pak do Hnězdna, odkud se vydal obracet na víru pohanské kmeny na pobřeží Baltu. V Hnězdně přebýval poměrně krátce, asi dva až tři měsíce. Po Velikonocích roku 997 odtud vyrazil k Prusům. Z prvního setkání s nimi vyšel se šrámy a potlučeninami. Prusové ho varovali, aby se k nim pod hrozbou smrti už nevydával. Za pět dnů se k nim ale vrátil a 23. dubna 997 ho Prusové zavraždili. "Jeho život byl vlastně plný neúspěchů," říká archivář Marian Aleksandrowicz. "Jako biskupovi se mu nevedlo. Vyjel na misijní cestu a nikoho na křesťanskou víru neobrátil."

Větší roli, zvláště pro Polsko, sehrál až po své smrti. Boleslav Chrabrý jeho tělo od Prusů vykoupil zlatem a nechal je zazdít v bazilice v Hnězdně. Po dvou letech Vojtěcha tehdejší papež Silvestr II. prohlásil za svatého. Díky tomu se Hnězdno stalo církevní metropolí a dvacet pět let nato se Boleslavovi splnilo to, kvůli čemu o ostatky mučedníka tolik pečoval - získal královskou korunu. Po něm byli v Hnězdně korunováni králové až do roku 1300. Tím posledním byl Václav II. - král český.

Pokud se někdy vydáte do Hnězdna k hrobu prvního polského světce, neopomeňte si prohlédnout celý jeho životopis na vzácných bronzových dveřích. "Jsou jediné v Evropě, na kterých nejsou vyobrazené biblické motivy, ale život mučedníka," archivář Marian Aleksandrowicz ukazuje na vyobrazení setkání Vojtěcha s Prusy, poslední bohoslužby a vraždy světce. Cyklus obrazů končí vystavením jeho relikviáře v kostele. Dveře pocházejí z 2. poloviny 12. století. Jsou vysoké tři metry a pláty bronzu jsou až dva a půl centimetru tlusté.

Nedělní mše končí a lidé se rozcházejí domů. Vědí, kým byl jejich první patron? Zjišťovat jsem to nemusel, Hnězdňané osud svatého Vojtěcha dobře znají a vědí, odkud pocházel.