číslo 34
vychází 9. 8. 2004

Zpět na obsah         

Televize
a film

TV TIPY

Pondělí 16. 8. 2004 NOVA - 20.55 hodin

Král Galů

Území Galie bylo 60 let před naším letopočtem jedním velkým bojištěm, kde se v krvavých půtkách střetávaly znesvářené galské kmeny, ohrožované navíc vnějším nepřítelem ze severu i z jihu. Na severu se do Galie tlačili divocí Teutoni, z jihu zemi ohrožovala všemocná Říše římská. Jedinou nadějí, jak se mohli Galové hrozbě, zejména ze strany Říma postavit, byl společný postup proti nepříteli. Jeden z náčelníků jménem Celltillius se pokusil kmeny sjednotit a přesvědčit je, aby opět zvolili krále, který by je vedl do války, byl však zrazen vlastním bratrem a brutálně zavražděn. Celltilliův syn Vercingetorix přísahá, že otcovu smrt pomstí a bude pokračovat v naplnění jeho velkého snu o jednotné Galii. Uprchne do lesů, kde se ho ujme druidský velekněz a naučí ho nejen tajnému druidskému umění boje, ale také všemu, co bude potřebovat k naplnění otcova snu o sjednocení. Když dospěje a je připraven pustit do velkého úkolu, vrátí se ke svému kmenu, potrestá muže, který zradil jeho otce a pak se pustí do plánu na sjednocení.

Režie Jaques Dorfmann. Hrají Christopher Lambert, Klaus Maria Brandauer, Max von Sydow, Ines Sastre, Denis Charvet, Bernard-Pierre Donnadieu a další.

Úterý 17. 8. 2004 ČT 1 - 20.00 hodin

Dobytkářská válka (1/2)

Film popisuje skutečné události, k nimž došlo v roce 1892 ve Wyomingu, v okresech Johnson a Converse. Dlouholeté rozepře velkých a drobných rančerů tehdy vyvrcholily ozbrojeným konfliktem, v němž dobytkáři, sdružení ve WSGA (Wyoming Stock Growers Association - Wyomingská dobytkářská společnost) chtěli s malou armádou najatých mužů (včetně speciálně povolaných texaských střelců) zlikvidovat hlavní představitele nezávislých farmářů.

Režie David S. Cass Jr. Hrají Tom Berengera, Luke Perry, Adam Storke, Burt Reynolds, Rachel Wardová a další.

Středa 18. 8. 2004 PRIMA - 21.55 hodin

Útěk z Vietnamu

Zatímco se v Paříži chýlí k závěru mírová jednání o ukončení války, ve Vietnamu se severovietnamské síly snaží zlikvidovat co nejvíc neregistrovaných amerických válečných zajatců. Plukovník Cooper je pověřen úkolem osvobodit zajatce z tábora v džungli, ale při neúspěšné misi se stává sám zajatcem a má být exemplárně souzen v Hanoji. Velitel zajateckého tábora Vingh, který nashromáždil zlatý poklad okradením zajatců chce emigrovat do USA a souhlasí, že vyvede s Cooperem všechny zajatce k Američanům. Neúplatný Cooper musí čelit nejen nebezpečí ze strany zrádně prchajícího Vingha a sil Vietkongu, ale i nejednotě ve vlastních řadách.

Režie Gideon Amir. Hrají David Carradine, Charles R. Floyd, Mako, Steve James a další.

Čtvrtek 19. 8. 2004 NOVA - 22.10 hodin

Ledové sochy

Všechno začalo před pětadvaceti lety, kdy malý chlapec Sean společně se svým otcem přistihl svou matku při nevěře. Otec to neunesl, zavraždil svou ženu a sám vzápětí spáchal sebevraždu - to všechno před očima vyděšeného Seana. Není divu, že se taková tragédie musela na dítěti podepsat. Přesvědčí se o tom na vlastní kůži Lacy, atraktivní majitelka malé newyorkské galerie, která jednoho dne objeví velmi působivý obraz a rozhodne se, že tajemného malíře najde, aby s ním mohla podepsat lukrativní smlouvu. Pátrání ji přivede až do malého městečka, kdesi na americkém venkově, kde život plyne pozvolna a zdá se i poklidně. Ve skutečnosti je plný neklidu a temných tajemství. Lacy však náznaky podivných tajemství a skutečnosti, že se v okolí ztratilo několik mladých dívek a žen neodradí. Najde svého talentovaného malíře Seana, a dokonce se s ním vrhne přímo do víru bouřlivého milostného vztahu.

Režie Robin P. Murray. Hrají Catherine Oxenberg, Eric Roberts. Rod Steiger, Barry Sigismondi, Joan Benedict, Scott Plank a další.

Pátek 20. 8. 2004 ČT 1 - 20.35 hodin

Dej si pozor, La Toure!

Příběh plný lásky a statečnosti se odehrává v době války mezi Francií, které vládne "milovaný" Ludvík XV., a Rakouskem císařovny Marie Terezie; v době tzv. "válek v krajkách". Hrdinou je prostý muž z lidu, básník a trubadúr La Tour, který táhne po kraji se svou komediantskou károu a skupinou herců. Po cestě zachrání komtesu Malvínu d´Amalfi z rukou tureckých janičářů. Po posměšném kupletu na krále je La Tour zbičován. Pomstí se zcela po svém, ukradne přímo z ložnice Marie Terezie zástavu francouzského krále, která byla den předtím ukořistěna, čímž potupí vrchního velitele jízdy Saint-Severa. Je povýšen do šlechtického stavu a jeho dobrodružství začínají.

Sobota 21. 8. 2004 ČT 1 - 22.20 hodin

Když skončí bezstarostná jízda

Osudový 21. srpen roku 1968 rázem rozťal dosavadní sny a iluze, vystřízlivění z představ o budování socialismu s lidskou tváří bylo kruté. Krví potřísněné stalinistické heslo "kdo nejde s námi, jde proti nám" nahradila důmyslnější obměna: "kdo nejde proti nám, jde s námi". Již masivně nehrozilo věznění či dokonce smrt, "jen" šikana, vyhazovy ze zaměstnání a ztížené sebeuplatnění. A většina národa se přizpůsobila. Právě toto přelomové období zachycuje Milan Kundera ve svém románu Nesnesitelná lehkost bytí. Na tuzemské vydání stále marně čekáme, takže jeho filmový přepis (1988) nyní uváděný v televizi bude pro většinu z nás jediným dostupným zdrojem poznání.

Dosavadní lehkomyslník a sukničkář Tomáš (Daniel Day-Lewis), uznávaný lékař z hlavního města, jenž život vnímá jen jako sled ustavičných radovánek, si snad ani nezaslouží obětavou Terezu (Juliette Binocheová) - a jejich soužití by nikdy nepřesáhlo rozměr privátní záležitosti, kdyby nedošlo ke vpádu "spřátelených" vojsk. Odchod do emigrace, v níž se neprosadili a z níž se potupně vracejí, razantně změní jejich život; Tomáš musí opustit medicínu, živí se mytím oken a posléze skončí na zapadlém venkově. Odmítl se zaprodat nové moci, i když stačilo odvolat jediný článek, kterým se znelíbil.

Americký pohled na české poměry místy zjednodušuje Americký režisér Philip Kaufman si ovšem Kunderův text notně přizpůsobil: vytáhl z něho především erotické zápletky, takže celé vyprávění připomíná nekonečný sled postelových historek, jimž Tomáš udatně vévodí. Postižení společenského klimatu v tehdejším Československu se smrsklo na několik vysvětlujících frází, pro místního diváka notně přepjatých. Vznosně pronášená moudra o nadšenectví lidí, kteří spontánně uvěřili, že konečně budují tu správnou společnost, stejně jako úvahy o oidipovské odpovědnosti mocipánů za zločiny minulosti, se míjejí účinkem.

Jak nás Američané vnímají? Velice zjednodušeně, jakoby skrze mřížku sexuální nevázanosti, juchavých zpěvánek a idylické přírody, kam dokonale i zapadá bodrý vesničan v podání Pavla Landovského, věčně provázený malým prasátkem. Není sporu o tom, že politické zakotvení příběhu vychází ze skutečnosti, avšak samotné zpracování (a zejména priovátní linie) je ryze hollywoodské. Proto si záhy všimneme výrazného melodramatického ladění, jemuž se podřizují i vcelku bezbarvé herecké výkony (oba protagonisty hvězdná kariéra teprve čeká). Kdyby z pozadí příběhu vytrvale neproudily věrohodné detaily (oceníme šum češtiny, písničky Kubišové, Janáčkovu hudbu, i když na druhé straně čardáš sem stěží zapadne), kdyby zvolené městské reálie vcelku věrohodně nenapodobovaly Prahu, mohli bychom celé vyprávění označit za tuctové. Publicista Jan Foll, vzpomínaje na veřejné předvedení tohoto filmu na Letní filmové škole ještě před pádem komunistického režimu, jej rázně označil za "barvotiskově popisný".

Z celého příběhu mne nejsilněji oslovily dvě epizody. Nemám na mysli jen přesvědčivě inscenovaný vnitrácký nátlak na Tomáše (Daniel Olbrychski ukázkově postihl medovou vstřícnost prokládanou hrozbami), ale především sekvenci samotného vojenského vpádu. Autentické záběry Jana Němce (pocházejí z dokumentu Oratorium pro Prahu), prokládané hranými vsuvkami, působivě zachycují bezmocný hněv obyvatelstva. Už pro tuto pasáž stojí Nesnesitelná lehkost bytí za shlédnutí.

JAN JAROŠ

Neděle 22. 8. 2004 ČT 1 - 16.05 hodin

Vzpomínka na Karla Kryla

Karlu Krylovi vděčíme za mnohé a především za to, že vždy a všude říkal, co si myslel. Byl to člověk neobyčejně citlivý a bolestně vnímal křivdy, nespravedlnosti a špinavosti. Ať šlo o léta šedesátá nebo devadesátá, nenechával mocné v klidu. A že to opravdu nebyl písničkář (básník a novinář), který splyne s šedí doby, dokazuje i incident na jeho pohřbu v Břevnovském klášteře. "Hlasy lidu" tehdy emotivně reagovaly na tvrzení prezidentského kancléře Medka, že na Hradě měli Kryla rádi. Ještě předtím stihl Karel Kryl vydat několik alb - v Československu legendárního Bratříčka, v cizině pak Maškary, Rakovinu, Karavanu mraků, Dopisy či Plaváčka, a taky několik básnických sbírek. Knížky a především desky se k nám tajně dostávaly nejrůznějšími cestami a písničky z nich se zpívaly u táboráků; Krylův hlas se k nám pak nesl po vlnách (rušené) rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Je to deset let, co Karel Kryl nečekaně zemřel a právě toto výročí se (po dlouhé době) stalo záminkou k několika vzpomínkám, rozhlasovým a televizním pořadům. Doufejme, že na další "krylovskou vlnu" nebudeme muset čekat dalších deset let.

Karel Kryl již dávno vstoupil mezi legendy Je pravda, že čas od času si někdo vzpomněl a občas někdo zazpíval jeho písničku. Záslužný je například projekt gramofonové firmy Bonton, která postupně vydává Krylova alba v remasterované, vyčištěné podobě. Někteří muzikanti pak věnovali Karlu Krylovi celý projekt. Raven natočil desku osobitých úprav Krylových písní s názvem Salome - stihl k tomu prý ještě dostat od Karla Kryla svolení. Krylovy písně si po svém upravil i Daniel Landa a v květnu je zazpíval v chrámu svatých Petra a Pavla na Vyšehradě (nahrávka by měla vyjít na podzim). Rok po Krylově smrti důstojně uctil jeho památku i písničkář Jarek Nohavica: v rámci koncertu na hradě Helfštýn zpíval pouze Krylovy písničky. Toto unikátní vystoupení zaznamenala Česká televize, které nyní spatříme.

TOMÁŠ PILÁT