číslo 35
vychází 16. 8. 2004

Tipy ČRo

Pondělí 23. 8. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 3.03 hodin

Jak sílila americká věda

Za americkou vědou, tak jsme nazvali nahlížení do "Vzpomínek" našeho významného botanika prof. dr. Bohumila Němce (1873-1966). Paměti vydal Archiv Akademie věd České republiky. Prof. B. Němec se v roce 1926 zúčastnil sjezdu Americké botanické společnosti v Ithace, v městě severní části státu New York. Ithaku už tehdy proslavovala jedna z nejlepších amerických univerzit, Cornellova univerzita, bohatá a krásně položená. Prof. Němec nejen na sjezdu přednesl vyžádanou přednášku v cytologické sekci, ale bedlivě si všímal stavu amerických vysokých škol i americké vědy. - Poznal jsem za pobytu v Americe mnoho vynikajících biologů. V roce 1926 stála americká biologie již samostatně na vlastních nohách. Ještě když jsem já začal vědecky pracovat, jezdili ze Spojených států mladí adepti vědy do Německa, Anglie a Francie učit se, ještě byla v květu vídeňská škola lékařská, kterou založili Češi Škoda a Rokytanský. První světová válka úplně toto učení se v Evropě zastavila. Američané měli již své badatele, zařizovali jim ústavy, univerzity se předstihovaly v tom, aby získaly vynikající badatele. Dříve si Američané překládali německé učebnice a rukověti, nyní si je začali psát sami. Pomalu, ale jistě se emancipovali od Evropy. Dnes (tedy v roce 1926) je tento pochod ukončen. Američané mají veliké hmotné prostředky, Evropa utržila velkou ránu již první světovou válkou, po níž se začalo šetřit, a to především na dotacích pro vysoké školy. Zchudli jsme. Opětovně jsem poukazoval na to, že peníze na vědu vynaložené jsou dobrou investicí, že národ kulturní prací vynikající se stane i politicky silným a mezinárodně významným, ale nemělo to velký výsledek. Byl jsem přítelem prvního ministra financí dr. Aloise Rašína i ing. Bečky, a vím, jak těžko se vymáhaly prostředky na vědu. Je pravda, že velké ústavy, ano ani skvělá výprava nejsou všecko, že hlavní věcí je badatel, který i v malých poměrech může vykonat velké dílo, ale s jakými obtížemi a jak je v rozletu svého ducha omezen! Průměrný občan Spojených států nebyl rozhodně tak kultivovaný jako například občan náš. Ale byl podnikavější a průbojnější. Rus usazený už léta v Americe říkal mi, že celková úroveň západního Evropana je vyšší než Američanova, ale že vysoko nad touto úrovní je 10 000 nadprůměrně inteligentních osobností. Jisto je, že za posledních dvacet let udělaly Spojené státy ohromný pokrok ve vědě i v umění, v umění aspoň v literatuře. Že se tam tiskne také brak, nelze popírat, ale což se v Evropě netiskne už dávno? Ve vědě se Spojené státy osamostatnily a v mnoha oborech Evropu předstihly dík svým materiálním velkým pomůckám. Je pravda, že přístroj nedělá vědu, ale stejně tak je pravda, že sebenadanější člověk bez potřebného přístroje také nedělá vědu.

(bi)