číslo 36
vychází 23. 8. 2004

Rozhlasová publicistika

POEZIE V ROZHLASE

Český rozhlas 3 - Vltava
Četba na pokračování od 3. září, vždy v 18. 30 hodin

Szpilmanův Pianista

Wladyslaw Szpilman (1911-2000) se řadí k nejvýznamnějším polským hudebníkům a skladatelům dvacátého století. Autor celé řady symfonických děl, písní a filmových hudeb studoval hru na klavír na varšavské konzervatoři (pod vedením Josefa Smidowicze a Aleksandra Michalovského, bývalých Lisztových žáků) a na Akademie der Künste v Berlíně, kde studoval také skladbu. Od roku 1935 pracoval jako pianista v Polském rozhlase, kde interpretoval jak klasickou tak jazzovou hudbu. Činil tak až do září roku 1939, kdy německá okupace Varšavy přerušila vysílání. Život mladého, talentovaného a úspěšného pianisty židovského původu se tím momentem změnil k nepoznání: ztratil práci, rodinu i přátele, několikrát jen o vlásek unikl smrti - v poslední chvíli se zachránil z transportu do Treblinky -, přežil strádání ve varšavském ghettu i mnohaměsíční ukrývání v bytech svých přátel a nakonec i varšavské povstání a totální destrukci města.

Po skončení války měl dvě možnosti, jak se se svým traumatem vyrovnat: buď se léčit u psychiatra, nebo se pokusit o autoterapii - zbavit se otřesných zážitků tím, že se z nich vypíše. Rozhodl se pro druhou variantu a tak vznikla kniha, která vyšla poprvé v roce 1946 pod názvem Smrt města. Byla však brzy stažena z oběhu, protože obsahovala fakta nepohodlná tehdejšímu stalinskému režimu. Nebylo možné schválit knihu, v níž je německý důstojník líčen jako kladný hrdina. Tím hrdinou byl kapitán wehrmachtu Wilm Hosenfeld, který pomohl Szpilmanovi (a také dalším Polákům) přežít poslední dny války. Když byla kniha pod názvem Pianista znovu v roce 1998 péčí Szpilmanova syna Andrzeje vydána, obsahovala také úryvky z Hosenfeldova deníku, v nichž vyjadřuje svůj odpor nad zvěrstvy páchanými Němci v okupovaném Polsku.

Knihu, jejíž síla tkví především ve věcnosti a nezvykle střízlivém popisu děsivých událostí z varšavského ghetta, proslavilo filmové zpracování režiséra Romana Polanského, které se objevilo i v našich kinech. Četbu na pokračování v překladu Heleny Stachové vysílá stanice ČRo 3 - Vltava v režii Evy Řehořové. Účinkuje František Derfler.

(hor)