číslo 37
vychází 30. 8. 2004

Hudba

NOVÉ ZVUKOVÉ NOSIČE

Z klišovitého popu si lze i utahovat

Bratislavská skupina Tornádo Lue patřila v první polovině devadesátých let mezi nejpopulárnější formace koncertující v pražských klubech. V jejím čele stála zpěvačka Jana Tóthová, s nenapodo-bitelnou ležérností interpretující Zábranovy překlady básní Sylvie Plathové, texty Bohumila Hrabala i své vlastní. Pozornost vzbuzovala i hudba kapely, vyvěrající ze svérázného mísení všech myslitelných stylů, včetně tak protichůdných, jako například punk a country. Ještě než se části posluchačů podařilo dopídit se jejího debutového, naživo a na čtyřstopý magnetofon nahraného eponymního alba, pozoruhodná pětice se rozpadla a druhá deska Vlky vyšla již "posmrtně". Znovu vystupovat začali Tornádo Lue až v novém tisíciletí - možná i s přihlédnutím ke comebacku svých písní Kosmická kráva a Beatles - jak to doopravdy bylo, použitých režisérem Bohdanem Slámou ve filmu Divoké včely. A filmaři se postarali i o jejich třetí album Nebeskí jazdci: producentem je Čestmír Kopecký a vydavatelem jeho společnost První veřejnoprávní.

Novinka je ještě pestřejší, než předchozí desky. Jana Tóthová už nezpívá jen česky, ale také anglicky, německy a slovensky. Textově je takřka soběstačná, jen uhrančivá skladba Čaroděj vznikla na báseň Vítězslava Nezvala a titulní píseň, jež jako by s odstupem desetiletí ozřejmovala název a poetiku skupiny, pochází z pera Jiřího Brdečky, spolutvůrce Limonádového Joea. Třetí a poslední výpůjčka překvapí nejvíc: coververze dávného disco hitu Blondie Heart Of Glass se nese v úsměvném reggae rytmu. Na hraně parodie je i úderná hitovka Cesta domů (týdny dlící v čele hitparády Rádia 1), v níž recitující Tomáš Hanák předvádí svou oblíbenou kreaci romantického kovboje. Tornádo Lue jsou zkrátka na svém novém albu velmi zábavní; jako by je tvorba pro vlastní potěšení a nikoli z existenčních důvodů vedla k osvobozujícímu zjištění, že z popu a jeho všelikých klišé si lze i rafinovaně utahovat.

MILAN ŠEFL