číslo 37
vychází 30. 8. 2004

Rozhlasová publicistika

ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ

Český rozhlas 1 - Radiožurnál; sobota - premiéra 13.05, repríza ve 22.10

Duchové v Savannah

Největší stát amerického jihu, bývalá britská kolonie Georgia, zažila nedávno největší rojení světových potentátů na svém území v historii. Doby, kdy by světové události hostila známá města, jsou pryč, z bezpečnostních důvodů se vše odehrálo na malém ostrůvku Sea Island. Ani většina z více než tří tisíc akreditovaných novinářů se nedostala státníkům na dohled a reportéři se museli spokojit s tiskovým střediskem na jiném ostře střeženém ostrůvku u městečka Savannah, vzdáleném od místa summitu G8 asi sto kilometrů. Důvod je zcela zřejmý: američtí organizátoři chtěli média zastrašit, ubytovali nás totiž ve městě, kde - jak vám každý zdejší občan potvrdí - zcela oficiálně sídlí duchové. Řeknete si možná, že novináři, kteří se zabývají vysokou politikou, musejí mít pro strach uděláno, ale zkuste spát několik nocí v místě, které bylo v roce 2002 vyhlášeno Americkým institutem pro parapsychologii nejstrašidelnějším městem. Zdejší noviny Savannah Morning News v rozšířeném vydání přesně uprostřed summitu přiznaly, že toto nejstarší plánovitě založené město v Georgii milují duchové stejně jako turisté. Informační středisko v tomto historickém přístavu plném tajemných budov z 18. a 19. století uvádí, že se tady výpravami za strašidly zabývá profesionálně 27 společností, z nichž mnohé nabízejí těm nejotrlejším noční projížďky městem a - jak jsem slyšel od bojácnějších kolegů - minimálně za jedním hrobem jednoho ze zdejších hřbitovů číhá duch, ve kterém jen nevěřící Tomášové poznávají přestrojeného herce.

I přes pracovní vytížení spojené se sledováním dění na summitu jsem si jeden večer vyhradil na pokus o zjištění, zda je město Savannah skutečně tak hrůzostrašné. Na jedno z typických zdejších náměstí pro mě přijel těsně před setměním kočár tažený statným grošákem a na kozlíku seděla krásná dívka, která se představila jako Michelle Padgett. Řekl jsem si, že pokud mě nepodrobí vymítání ďábla, tak to s ní zas taková hrůza nemůže být, a přisedl jsem si vedle ní na místo druhého kočího. Více než hodinu mě vozila po nejstrašidelnějších zákoutích Savannah a nepřetržitým proudem historek se snažila, aby mi naskočila husí kůže.

"Savannah patří tradičně mezi pět nejstrašidelnějších měst ve Spojených státech, a tak sem lidé přijíždějí z daleka, aby slyšeli o duchách a strašidelných domech. Největším konkurentem je v tomto směru nedaleký Charleston v Jižní Karolíně a New Orleans v Louisianě, kde se to také každou noc hemží duchy zemřelých, ale to není nic proti Savannah." Přijel jsem v ideální dobu, protože díky bezpečnostním opatřením ve městě, které hlídalo několik tisíc vojáků a policistů, byly uličky i náměstí prázdné, a jak řekla se strašidelným úsměvem Michelle, patřilo město na pár dní skutečně jen duchům a novinářům. Duchové tady sídlí všude, rozsvěcují po odchodu dnešních obyvatel v ložnicích a obývácích, bloudí po hřbitovech, dělají po vyučování hluk ve školách a nad ránem ve starých hotelech, dokonce i v bankách prostupují do sejfů, což prý vysvětluje, proč Michelle a další starousedlíci mají na svých účtech i přesto, že jsou velmi pracovití, stále méně peněz.

K tomu, že je v historické části Savannah tolik duchů, přispělo také to, že během občanské války tady generál Sherman zakončil svůj pochod k moři a na rozdíl od jiných měst v Georgii ho nevypálil. Možná kvůli dívce, kterou tady miloval, ale spíše vyhověl přání Abrahama Lincolna. Odtud se datuje řada zpráv o zemřelých vojácích, zamordovaných vdovách a zmizelých dětech.

Od té doby, co byl v Savannah natáčen film Forrest Gump, mají duchové nepříjemnou konkurenci - každý chce vidět slavnou lavičku, na které seděl Tom Hanks. Na náměstí, kde se scéna odehrála, je plno podobných laviček, ani jedna ale není ta pravá. Prý si ji odvezli do Hollywoodu, ale mám podezření, že je za zmizením tohoto poutního objektu zase nějaká rošťárna zdejších záhrobních bytostí. Musím se přiznat, že pobyt mezi přátelsky naladěnými duchy v Savannah se mi zejména pod ochranou Michelle líbil a vůbec by mi nevadilo, kdybych příště jel místo na setkání prezidentů na summit těchto vyšších amerických bytostí.

MILOSLAV KONVALINA