číslo 37
vychází 30. 8. 2004

Tipy ČRo

Neděle 12. 9. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.04, repríza 16. září v 14.30

TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ - 481

Chodská cesta za spravedlností

Za dob pokojných chodili Chodové po pomezí a dbali, aby sousedé Němci hranic našich neztenčovali, hvozd český bez práva nemýtili, v něm nelovili a vůbec pychu se v něm nedopouštěli. Při tom, jak staré paměti vypravují, bylo Chodům nejednu krvavou bitku podstoupit, a to s pytláky a škůdci bavorskými. Spolehlivými společníky byli Chodům na těch pochůzkách a strážích velicí a silní psové, dobrou pak družkou čakana a za dob pozdějších i ručnice. Zbraň nosili vždy i za dob, kdy podle usnesení sněmovnách ostatním obyvatelům našeho království toho dovoleno nebylo. Za těžké a často nebezpečné služby požívali Chodové zvláštních výhod a práv. Odjakživa byli lidem svobodným, nejsouce poddáni žádné vrchnosti, toliko samému králi. V území jejich nesměl se žádný šlechtic zakoupiti nebo usaditi. Robot a jiných služeb poddanských Chodové nekonali žádných. Lesů, jež chránili, volně směli užívati, a za starodávna v nich i bez překážek honili, cvičíce sílu svou na medvědech a vlcích, kterých ještě v 17. století Šumavou hojně pobíhalo.

Tím vším tedy Chodové podle Aloise Jiráska disponovali. Tak to aspoň tvrdí jeho knížka Psohlavci. Navíc neplatili žádná cla ani mýta, provozovali na svém území volně řemesla, směli se kamkoli stěhovat a přiženit se, důvěrně znali i svobodu sdružovací. Měli vlastní soud "práva chodovského" - ten zasedal každou čtvrtou neděli na Chodském hradě v Domažlicích. Tam byl také uchováván chodský prapor, pečeť a privilegia, která jim udělili čeští králové. Chodové jich měli celkem čtyřiadvacet. První známé privilegium má datum 16. března roku 1325, tedy za vlády Jana Lucemburského. Je napsáno latinsky a hned v první větě se vyskytuje termín homini nostri Chodones - česky naši lidé Chodové. Z toho jako by vyplývalo, že Chodové patří přímo králi.

JOSEF VESELÝ