číslo 38
vychází 6. 9. 2004

Názory, komentáře

MEDITACE JINDRY KLÍMOVÉ

Psáno exkluzivně pro Týdeník Rozhlas

Dobrá rada nad zlato

Nejčilejší armádou jsou pluky asistentů, poradců a lobbistů. Ale také donašečů, příživníků a podlézavců všeho druhu. Míchají kartami v pozadí, tahají za nitky událostí, usnadňují politikům život, zametají před nimi cestičky snah, servírují nabídky výhod, narovnávají kravaty a oprašují jim z obleků smítka, ty vady na kráse, které by mohly poškodit jejich image. Ale běda - podléhá-li politik iniciativě těchto lidí příliš. Stačí pustit si někoho víc k tělu a najednou jsou myšlenky a rozhodnutí cizí, i když si dotyčný myslí, že patří jen a jen jemu.

Události posledních dnů a týdnů zaostřily do této armády pomocníků reflektory pozornosti. Budou doznívat jako poučení, jako memento i jako proces, který se bude dobírat pravdy, ještě hodně dlouho. Přišly do třetice. První zamotala hlavu předsedovi vlády Stanislavu Grossovi. Navrhl na místo ředitele úřadu vlády Pavla Přibyla a dal mu takové doporučení, že pro něj zvedlo ruku všech osmnáct členů kabinetu. Teprve novináři s podporou někdejších disidentů a řady známých osobností poodhalili víc z Přibylovy minulosti. Velel jedné z rot Pohotovostního pluku VB během tak zvaného Palachova týdne v lednu 1989, kdy byl několikatisícový dav brutálně rozehnán obušky, psy, slzným plynem a vodními děly. Přibyl prošel prověrkou pro další způsobilost. Byl policejním radou Středočeského kraje, kde se podílel na objasnění tří vražd, vystudoval pedagogickou fakultu a v roce 1999 se stal Grossovým poradcem. Za rok ho ministr vnitra jmenoval ředitelem úřadu ministerstva. Osvědčil se. Vše se zdálo v pořádku. Jen ministři nové vlády, jejichž úřad měl začít vést, se nedověděli nic o jeho činnosti v represivních složkách komunistické policie. Pavel Přibyl se hájil prohlášením v Právu. Nechápe proč takový veřejný hon na jeho osobu? Proto, že byl hrou osudu v nesprávný čas na nesprávném místě? Byl prý pětadvacetiletý kluk a choval se co nejlidštěji. Může se někdejším disidentům směle podívat do očí, protože s odstupem času a s informacemi, které dnes má, lituje, že nebyl tehdy na Václavském náměstí na správné straně. Archivy ministerstva vnitra potvrdily, že někteří z lidí jím řízených brutálně zasáhli. Přibyl z funkce vedoucího úřadu vlády odstoupil. Ale jistě - jak premiér Gross, tak i on sám - oba věděli, že usiloval o místo, na jaké v žádném případě nepatří. Už z úcty k těm, kteří byli tenkrát na Václavském náměstí zbiti a možná jim ani těch nevinných pětadvacet let nebylo. V podobné situaci je i pražský zastupitel Jan Slezák z ČSSD, který byl rovněž jedním z velitelů Pohotovostního pluku a dělal si naděje na místo náměstka pražského primátora. Vládní i zastupitelské funkce jsou pro lidi s jiným kreditem. Ale protože nejsme jako oni, mohou tito lidé využít svých schopností jinde. Jen se už těžko zapomene, že premiér Gross i úředník Přibyl společně vědomě natírali jeden životopis na růžovo.

Nezkrotná je někdy asi potřeba být populární, být viděn a líbit se. Prezident Václav Klaus se objevil v reklamě na billboardu s lyžemi značky Völkl už v roce 2002, tehdy ještě jako představitel Poslanecké sněmovny a předseda ODS. K etickému kodexu reklamních agentur patří, že šiřitel reklamy nezneužije k získání výhod v hospodářské soutěži osobu, která má veřejnou autoritu. K účinkování v reklamách se proto nepropůjčuje i ta lepší kategorie herců, zvyklých prezentovat svou tvář. A politici? "Po škole můžete dělat cokoli!" hlásá inzerát brněnské soukromé vysoké školy Newton College. A koloruje ho fotografie od Petra Škvrněho, na níž je prezident Václav Klaus coby bezdomovec v rádiovce, ležící s libým úsměvem, přikrytý novinami, na lavičce v parku. Profesor Jiří Zlatuška z Masarykovy univerzity v Brně k tomu říká: "ČR není Česká republika s.r.o. a její představitelé by s ní neměli zacházet jako s komoditou na vydělávání peněz". Za nitky tahali opět lidé v pozadí. Vedoucí prezidentské kanceláře Jiří Weigel je členem akademické rady Newton College. Vzkázal, že z Hradu žádná námitka proti této reklamě nezazněla, a prezidentův mluvčí Petr Hájek k tomu jen prohlásil, že prezident, stejně jako ostatní ústavní činitelé, může dělat reklamu, ale pouze bezplatně. Prostě podporuje vzdělání a bude ho podporovat všemi způsoby dál. Vida, jak vlivní jsou lidé v pozadí!

Do třetice historka s nádechem mafiánství po česku. Zdeněk Kořistka, poslanec US-DEU, promluvil v rozhovoru pro MF Dnes o tom, že mu byla nabídnuta částka deseti milionů korun, kdyby hlasoval proti vládě. Postupně začalo vycházet najevo, že účastníky schůzky, na které měl tento návrh padnout, byli Marek Dalík, asistent předsedy ODS Mirka Topolánka, a Jan Večerek, lobbista a Kořistkův známý. Marek Dalík řídí společnost New Deal Communications, v níž zaměstnává patnáct lidí. Výsledky jeho poradenské činnosti lze vidět na televizních vystoupeních Mirka Topolánka, která prý společně s politikem vždy pečlivě připravuje. On sám se vyjadřuje před novináři, například před Petrem Kolářem z LN, o zmíněné korupční aféře také velmi erudovaně. "Vrátil jsem se z Chorvatska z dovolené. V tu chvíli jsem byl závislý na Večerkovi. Kdyby lhal a řekl, že jsem úplatek nabízel, byl bych v pytli a šel sedět. Bylo by to tvrzení dvou proti jednomu a s tím bych nic neudělal. Přesto jsem volal do Hospodářských novin a vše jim řekl. Že jsem tam byl já a Večerek. Potřeboval jsem, aby svoji verzi někomu řekl na mikrofon. Aby byl nějaký důkaz, než ho někdo koupí, zastřelí nebo postřelí." Až zamrazí nad takovými slovy. Že by šlo o mafii? Padla nabídka deseti milionů, nebo ne? Vyšlo najevo, že se mluvilo i o možnosti místa diplomata v Drážďanech. V žertu? Vážně? Už je jasné, že tím, kdo za Kořistkou oba lobbisty poslal, byl předseda ODS Topolánek. Že by pro žert vážil jeho poradce cestu z Prahy do Ostravy? To všechno má teď vyšetřit policie. Jako by neměla dost práce s vážnými kriminálními delikty. Práci jí pilně přidělávají i politici a lidé, kteří se hemží mezi nimi. Určitě platí, co je řečeno v titulku: dobrá rada nad zlato. Ale také: řekni mi, kdo je tvým rádcem, a já ti povím, jaký jsi ty.