číslo 38
vychází 6. 9. 2004

Názory, komentáře

TELEVIZNÍ GLOSÁŘ

Buchty, loutky, vteřiny

Tolik napínavých dramat snad žádná televize jaktěživa neodvysílala. A přitom nonstop a k tomu s reprízami toho nejlepšího. Ideální program, říkám si a v duchu děkuji dceřině nosní mandli (nyní již ve zkumavce), že mi poprvé v životě umožnila takový zážitek. Olympiáda u nás načas dokonce převálcovala druhdy veleúspěšnou kazetu s groteskami Toma a Jerryho. Jako by i to čtyřleté mládě vědělo, že živá akce je něco nenahraditelného a zároveň inspirativního - a nejde zdaleka jen o to, že sportovní napětí se dá šikovně začlenit třeba i do zdánlivě pasivních improvizací s plyšáky a jinými hračkami. Přiznávám bez mučení, že se mi od obrazovky tentokrát nechtělo. Když jsme se v rámci rekonvalescence chystaly ven, bylo to snad poprvé, co jsem se loudala víc než dítě.

Naše první cesta vedla na Vyšehrad, kde se právě konal malý divadelní festival, v jehož rámci účinkovalo také známé divadlo Buchty a loutky. Jejich představení jsou plná chytrého humoru a omračujících obrazových nápadů, jejichž hlavním znakem je hravost. Přesto jsem váhala, mám-li dceři poskytnout zážitek ze hry pro dospělé. Jmenuje se Pomsta a je volným zpracováním příběhu hraběte Monte Christa. Nakonec jsme zůstaly, což bylo moc dobře, protože takový ohňostroj fantazie, oslavu techniky a vlídného humoru český divadelní divák nezažije mockrát. Stejně jako u ostatních představení, i tady byli návštěvníci po skončení produkce vítáni v zákulisí, aby si mohli prohlédnout rekvizity a všechna ta fantastická "udělátka" od stroboskopu až po velmi svéráznou jeskyni pokladů.

Škoda, že to nemůže vidět víc lidí, třeba v televizi, pomyslela jsem si, ale když jsem nad tím uvažovala dál (zatímco moje dcera cestou z divadla prohlašovala, že už nechce léčit zvířátka, ale jistojistě se chce stát herečkou), napadlo mě, že jde o fenomén nepřenosný. Je to zkrátka prostor, kam televize nemůže, protože by jej neuměla zprostředkovat, zaznamenat jeho atmosféru, natož pak vůni (byl to jemně rumový opar, který rozfukovali herci ze skleněných talířků mezi obecenstvo, když předtím rozdali čaj, kávu a dortíky). Divíte se potom naší Marušce, že následující ráno ji už Tom a Jerry vůbec nezajímal a první její otázka zněla: Kdy zas půjdem do divadla?

RENATA JAROŠOVÁ