číslo
38 |
||
Rozhlasová publicistika |
||
FONOGRAM Pěvecká skupina, kterou si představíme v tomto vydání rubriky Fonogram, byla v Německu ve třicátých letech 20. století bezkonkurenčně nejoblíbenějším hudebním souborem. Některé její dobové nahrávky uslyší posluchači ČRo 2 - Praha v úterý 14. září krátce po 21. hodině. Comedian Harmonists Podobně výsadní postavení, jaké mají ve zvukové historii populární hudby v českém prostředí například gramofonové nahrávky dvojice Voskovec a Werich, patří v sousedním Německu vokální skupině Comedian Harmonists. Mnoho desítek písniček, které tento šestičlenný soubor natočil na gramodesky mnoha různých značek ve svém původním složení i v pozdějších sestavách, jejichž vytvoření si vynutily dobové politické tlaky, vycházelo v poválečném období v četných reedicích nejprve na šelakových gramodeskách, později na vinylových dlouhohrajících deskách a dnes lze v Německu výběry jejich nejúspěšnějších nahrávek zakoupit v každém hudebním obchodě na kompaktních discích. Comedian Harmonists založil v Berlíně v prosinci roku 1927 mladý student jménem Harry Frommermann, velký obdivovatel stylu americké vokální skupiny Revellers. Na jeho inzerát v jednom deníku, kterým hledal členy pěvecké skupiny, se dostavilo hned několik stovek uchazečů. Frommermann sestavil ze tří tenoristů, basisty, barytonisty a doprovodného klavíristy šestičlenný soubor, který nazval Melody Makers. Velice brzy došlo k výměně tří členů souboru a v létě roku 1928 také ke změně jeho názvu na Comedian Harmonists. V sestavě dle obr. 1 soubor získal v roce 1928 své první angažmá v revui "Casanova" v berlínském divadle Grosse Schauspielhaus. Další angažmá v úspěšné revui autora Mischy Spolianskeho "Dvě kravaty" jim přineslo takovou popularitu, že se Comedian Harmonists rozhodli pro samostatnou koncertní dráhu. Hudební repertoár této vokální skupiny byl velice široký - kromě populárních šlágrů a písniček z německých hudebních filmů a revuí zařazovali do programu svých koncertů díla tzv. vyššího populáru, lidové písničky, operní a operetní árie, šansony a pěvecké parodie. Do roku 1935 stačili Comedian Harmonists vystoupit ve všech větších evropských městech, navštívili řadu mimoevropských zemí a úspěšně účinkovali i v USA. Gramofonové snímky souboru Comedian Harmonists vznikaly především v Berlíně, později též v Basileji, Hamburku, Kodani, Londýně, Paříži, Stockholmu a Vídni. V Německu tyto nahrávky vycházely na etiketách Odeon a Electrola, v zahraničí na gramodeskách s etiketami HMV, Columbia, Elite Spezial, Metronome, Telefunken a Victor. Jejich vůbec první nahrávky vyšly již v polovině roku 1928 na gramodeskách s etiketou Odeon, po vypršení jednoroční smlouvy o nahrávání pro tuto etiketu německého koncernu C. Lindström uzavřela exkluzivní nahrávací smlouvu s Comedian Harmonists konkurenční anglická, v Německu operující gramofonová firma Electrola. Ta vydávala nahrávky souboru i na svých etiketách určených pro zahraničí - například v ČSR se tyto desky vyráběly ve firemní lisovně v Ústí n./L. na etiketě HMV. Většina gramodesek s nahrávkami Comedians Harmonists vycházela v obrovském náladu a těšila se velké popularitě. Celkový počet gramofonových snímků souboru dosáhl téměř dvou stovek. Úspěšnou kariéru původní sestavy Comedian Harmonists zásadním způsobem ovlivnila skutečnost, že polovina členů tohoto souboru byla židovského původu. Po množících se případech výtržností nacistických bojůvek, k nimž od roku 1933 docházelo v průběhu koncertování skupiny v některých německých městech, přistoupily nacistické úřady v roce 1935 k vydání úředního zákazu veškerých veřejných vystoupení souboru ve stávajícím složení. V původním složení vystoupili Comedian Harmonists naposledy koncem roku 1934 na koncertu v Madridu, poté se rozpadli. Židovská polovina souboru - včetně jeho zakladatele - emigrovala do Vídně a po doplnění novými členy navázala na předchozí úspěšnou kariéru pod nepatrně obměněným názvem Comedy Harmonists. Tento nový soubor - někdy označovaný jako "vídeňská sestava" - koncertoval až do roku 1939 po celé Evropě a vystupoval i v SSSR a USA. Tahounem jejich úspěchu byl zakládající člen původní sestavy tenorista Harry Frommermann, který pro Comedy Harmonists skládal a aranžoval většinu písní. Na gramodesky stačil tento soubor natočit ještě asi 35 snímků. Po emigraci svých židovských kolegů přijali i zbývající zakládající členové původního souboru tři nové členy a pokračovali v umělecké dráze pod názvem Das Meistersextett. I přes omezené možnosti dané četnými nařízeními "umělecké politiky" nacionálně socialistického režimu (platil především přísný zákaz činnosti všech židovských skladatelů, libretistů a hudebních vydavatelství) - mohla nově vytvořená skupina oficiálně používat u svého názvu dodatek "dříve Comedian Harmonists". Aranžmá skladeb z repertoáru této skupiny ovšem označují odborníci - ve srovnání s pojetím původních Comedian Harmonists - za lacině líbivá až vtíravá. Pěveckému projevu Das Meistersextettu vévodil vysoce položený tenor Ariho Leschnikoffa (původem Bulhara) a sametový bas Roberta Bibertiho (jeho otcem byl významný operní pěvec stejného jména). Nahrávat gramodesky a koncertovat začala nově vytvořená skupina již několik málo měsíců po rozpadu původního souboru. Konec jeho činnosti na německé půdě učinil až zákaz veřejných koncertů v listopadu roku 1941. Gramofonové desky zachovaly asi sedm desítek nahrávek tohoto souboru. Na předválečnou popularitu Comedian Harmonists se pokusil v roce 1948 navázat jeden z členů původní sestavy tenorista Erich Collin. Sestavil v USA sexteto, s nímž odjel na turné do Německa - již na jaře roku 1949 se však tato jeho "americká sestava" rozpadla. Využít jména a popularity původního souboru se pokusil v roce 1950 ještě zakladatel Comedian Harmonists Harry Frommermann, když angažoval tři další zpěváky, dvě zpěvačky a pianistu a začal s tímto souborem - nazval ho Harry Frohman and his Harmonists - pořádat veřejná vystoupení. Ale ani tento soubor (označovaný jako "římská skupina") neměl dlouhého trvání: rozpadl se již koncem téhož roku. O vzestupu, slávě i rozpadu původních Comedian Harmonists pojednává stejnojmenný německý celovečerní film, natočený v devadesátých letech minulého století. Některé jeho scény se odehrávají též v Praze. GABRIEL GÖSSEL Obrazové materiály archiv autora Příště: Profil brněnského komika a zpěváka Jana Purkrábka
|