číslo 38
vychází 6. 9. 2004

Televize
a film

TV TIPY

Pondělí 13. 9. 2004 ČT 2 - 21.25 hodin

Stanley Kubrick konečně přichází

Stanley Kubrick (1928-1999) náleží mezi nejvýznamnější filmové režiséry všech dob, některými díly předběhl dobu a otevřel témata, která začínáme doceňovat teprve dnes (a to ještě s rozpaky). Natáčel s dosti značnými časovými prodlevami, ovšem ztvárňovaným látkám věnoval mimořádnou péči. Počínal si opačně, než je dnes zvykem - odmítal těžit z jednou osvědčených postupů, vždy hledal nové cesty námětové i vypravěčské.

Na obrazovkách jsme již viděli některé jeho starší snímky, nyní následuje rozsáhlá přehlídka zahrnující zejména 70. a 80. léta. Jako úvodní vstup do "kubrickovské" tematiky dobře poslouží dokument Stanley Kubrick - Život s filmem. Je rozčleněn do tří částí - v první jsou zachyceny Kubrickovy začátky, střední se soustředí na jeho vrcholné období tvořené filmy 2001: Vesmírná odysea, Mechanický pomeranč a Barry Lyndon, závěrečná se dotýká posledních snímků.

Dokument pracuje s početnými ukázkami z jednotlivých filmů, občas i komentovanými někým, kdo se na nich vedle Kubricka podílel, ale také výpověďmi spolupracovníků (z herců například Jack Nicholson, Malcolm McDowell či Tom Cruise), šéfů z vedení společnosti Warners Bros (ta Kubrickovy filmy distribuuje) a rovněž režisérovy ženy. Zaznamenáme však i unikátní materiály, ať již se jedná o amatérské záběry z rodinného archivu, rozhlasovou nahrávku jednoho dávného Kubrickova rozhovoru, záběry z natáčení, z premiérového uvedení či novinové ohlasy.

Unikátní jsou postřehy o přijetí filmů, o jejich koncepčních či technických zvláštnostech - počínaje na klasickou hudbu stříhaným Mechanickým pomerančem přes trikové vymoženosti Vesmírné odyseje až třeba k pouhému svitu svíček bez použití dodatečných světelných zdrojů v Barry Lyndonovi. Kubrickovu tvorbu komentují proslulí režiséři (mimo jiné Martin Scorsese, Steven Spielberg, Woody Allen), vystupují tu i filmoví kritici. Je však pravda, že případné rozpory a konflikty jsou spíše zahlazovány - jako v případě rozepře s Kirkem Douglasem, protagonistou i producentem jeho raných filmů. Jen občas, navíc už v podobě spíše úsměvné, vyplují na povrch Kubrickovy svérázné libůstky a umanutosti, jak dokládají třeba stížnosti Malcolma McDowella.

Kubrickovu přehlídku nachystala ČT. Vedoucímu dramaturgovi Michaelu Málkovi, jenž celý cyklus zajišťoval, jsem položil několik otázek.

Jakým způsobem jste tuto přehlídku koncipovali?
Začali jsme ji připravovat, když Kubrick ještě žil. Ale sestavování filmů téhož tvůrce šířených různými distributory je obtížné. Narážíme přitom i na omezené finanční možnosti. Proto jsme nakonec upřednostnili jen ta díla ze 70. a 80. let, která uváděla společnost Warner Bros. Začínáme sci-fi 2001: Vesmírná odysea, pak následuje Mechanický pomeranč, Barry Lyndon atd. až k poslednímu Eyes Wide Shut. Ale museli jsme počkat, dokud celá kolekce neprošla na videu a poté kabelovou televizí. Některé starší Kubrickovy snímky, které vlastnili jiní distributoři, například Stezky slávy nebo Spartaka, jsme ovšem odvysílali již v minulých letech.
České verze jste zpracovávali nebo jste je převzali?
České zpracování filmů jsme museli převzít od Warner Bros a dokonce jsme nesměli opravit ani zjevné omyly v titulcích. Tak se stalo, že beze změny zůstávají gramatické nepřesnosti, stylistické těžkopádnosti či dokonce chybná přetlumočení. A to ani nemluvím o ne vždy synchronním nasazování titulků oproti původnímu zvuku. Dokonce došlo k tomu, že jeden z filmů bude mít jiný název, než pod jakým je anoncován. Horor The Shining je v doprovodných materiálech překládán jako Osvícení, ale na filmu samém je vyražen název Záření.
Pokoušeli jste se na nedostatky upozornit a žádat jejich odstranění?
Warner Bros jsem posílal dopis s podrobným výčtem nepřesností. Konkrétní reakce přišla až za několik měsíců na základě urgence a s tím, že nemáme nic měnit. Nezbylo nám nic jiného než to vzít na vědomí.

JAN JAROŠ

Úterý 14. 9. 2004 ČT 1 - 20.00 hodin

Jak Hollywood semlel jednu ze svých hvězd

Americkou herečku a zpěvačku Judy Garlandovou (1922-1969) postihl osud mnohých ještě polodětských hvězdiček, které se nebetyčné slávy dočkaly dříve, než zvládly vyrovnávat se s ní. Bylo jí sedmnáct, když vznikla senzace nejen oné doby - Čaroděj ze země Oz. Úspěšně vyzkoušený typ byl náležitě zužitkován: téměř všechny její pozdější filmy jsou muzikály nebo se v nich aspoň zpívá, Garlandová v nich vesměs ztvárňuje více či méně naivní dívenky. Ostatně barvotisková zpěvánka Pirát zařazená do sobotního vysílání přesně postihuje polohu, do níž se záhy propadla.

Piráta režíroval její první manžel Vincente Minnelli. Dokonce lze tvrdit, že ji právě on vtiskl definitivní podobu, s jakou se na plátně prezentovala. Manželství se však zanedlouho rozpadlo, Judy nezvládala psychotické stavy podporované všemi možnými léky na povzbuzení i na uklidnění. Několikrát vystřídala období pádů s opětovným vzestupem (jak na koncertním pódiu, tak ve filmu Zrodila se hvězda). Avšak nevypočítatelnost a nespolehlivost, propadání depresím, to vše se na její umělecké dráze stále tíživěji podepisovalo. Předčasný skon v pouhých sedmačtyřiceti ji zastihl v jednom londýnském hotelu.

Dvojdílný kanadsko-americký snímek Já a mé přízraky (nyní je uváděna druhá část) zachycuje osudové zvraty jejího života. Již jsme mohli spatřit její první krůčky, ovlivněné ambiciozní matkou, jejíž zhoubná úloha nebyla přitom plně doceněna. Jako mladičkou ji s úžasnou věrohodností (i fyzickou podobností) představovala Tammy Blanchardová, v dospělosti její štafetu přebírá Judy Davisová - a sugestivně postihuje hvězdné manýry, které si Garlandová rychle osvojila, ale také všechnu nejistotu i osamělost, kterou nedokázaly zahnat ani večírky, ani milostná vzplanutí. Režisér Robert A. Ackerman postupoval velice pečlivě v rekonstrukci dobových reálií, dokonce se odvážil použít autentické hudební nahrávky Judy Garlandové. Prolínání autenticity a (rekonstruované) fikce tak občas stírá rozeznatelné hranice...

JAN JAROŠ

Středa 15. 9. 2004 NOVA - 20.35 hodin

Postel plná růží

Lisa Walkerová dostane velkou kytici, ale marně pátrá po tom, kdo ji odeslal. Nakonec zjistí, že kytici poslal Lewis Farell, který pracuje v květinářství. Viděl ji den předtím plakat a tak ji chtěl potěšit. Mladý muž přiměje Lisu, aby s ním strávila den a ukáže jí svou velkou zahradu na střeše domu. Je jasné, že se do dívky zamiloval, protože její byt se plní květinami. Když se mu pokusí domluvit, vypráví jí o tom, jak mu zemřela žena při porodu a jak od té doby žil sám, až do chvíle, než ji spatřil. Stanou se milenci a tráví spolu šťastné chvíle. Jenže pak se blíží Vánoce a...

Režie Michael Goldenberg. Hrají Christian Slater, Mary Stuart Mastersonová, Pamela Segallová, Josh Brolin, Brian Tarantina a další.

Čtvrtek 16. 9. 2004 ČT 1 - 20.00 hodin

Díky za každé nové ráno

Hořká komedie o životě, v níž hlavní roli hraje láska, odvaha, smích i smrt. Film je mozaikou dvaceti let, které prožívalo Československo po ruské okupaci v roce 1968. Hrdiny filmu jsou dávní přesídlenci z Podkarpatské Rusi, kteří sice v Čechách zakořenili, ale neztratili svou zemitost a svéráz. Příběh dospívající Olgy, jejích přátel, rodiny a vrstevníků je natočen s ironií a humorným nadhledem.

Pátek 17. 9. 2004 ČT 2 - 20.00 hodin

Rozmlouvání vedené skrze mříže

Dokument, který možná vzbudí rozličné emoce, slibuje ostravské studio České televize. Reportérka Jana Lorencová, mírovský vězeň Jiří Večeř a režisér Jan Novák natočili snímek, který je svědectvím o zákulisí českého novodobého kapitalismu a kriminality, která ho provází, přibližuje touhu po bohatství a také prostředky, kterých jsou někteří lidé na cestě za penězi schopni použít. Film Můj přítel vrah ukazuje příběh muže, který se cestou zločinu vydal a byl odsouzen za zprostředkování vraždy obchodníka s nezdaněnou naftou (další soud ho přitom ještě čeká). Prostřednictvím jeho vyprávění se divákům rozkrývá pozadí nelegálních podvodných obchodů a činů, které s nimi šly ruku v ruce. Pořad poskytuje otevřený popis příběhu skupiny lidí semletých v kolotoči miliardových zisků a vypovídá i o korupci a vazbách olejářské mafie na společenské struktury. Fakta jsou vršena a komentována v průběhu rozhovoru Jany Lorencové s účastníkem událostí a korunním svědkem, který se sám vydal do rukou spravedlnosti.

Jana Lorencová obchody s nezdaněnou naftou, tedy takzvanou kauzu lehkých topných olejů, sleduje průběžně a podrobně. Její příspěvky do populárního "ostravského" pořadu Klekánice mapovaly nejen cestu pohonných hmot, z nichž stát nikdy nevybral daně v řádu desítek miliard korun, ale i důsledky, které tyto obchody měly. Podařilo se jí vypátrat fakta, jejichž zveřejnění velkou měrou ovlivnilo mínění diváků i vyšších odpovědných míst. Během své práce se setkala také s lidmi, kteří později stanuli před soudem. K takovým patří i Jiří Večeř, jehož svědectví mělo zásadní význam pro dopadení organizátorů a vykonavatelů některých z řady násilných trestných činů, které celou kauzu provázely. Večeř s Lorencovou chystají na téma "případ lehkých topných olejů" také knihu.

(top)

Sobota 18. 9. 2004 NOVA - 21.10 hodin

Notting Hill

Slavná hollywoodská herečka Anna Scott zabloudí při svých toulkách Londýnem do malebné čtvrti Notting Hill a zastaví se také v malém krámku s cestopisnou literaturou, který patří Williamu Thackerovi. O chvíli později se knihkupec s herečkou srazí na ulici a poleje ji džusem. S omluvami jí nabídne, aby se u něj převlékla. Rozpačité loučení, kdy herečka Williama nečekaně políbí, přeruší jeho spolubydlící Spike. Když se večer William dívá na film s Annou v hlavní roli, pochopí, že se do herečky zamiloval. Když mu Spike s notným zpožděním vyřídí od herečky vzkaz, spěchá William do hotelu, kde se právě koná propagační akce pro novináře. Původně se mu chtěla omluvit za políbení, ale jejich rozhovor nakonec vede k tomu, že si dvojice domluví schůzku. 

Režie Roger Michell. Hrají Julia Roberts, Hugh Grant, Rhys Ifans, Tim McInnerny, Gina McKee, Emma Chambers a další.

Neděle 19. 9. 2004 ČT 1 - 20.00 hodin

Nekonečná neděle

Scénář Lucie Konečné je psychologickým příběhem mladé svobodné matky Wandy, která má dítě s ženatým mužem. Jáchym je trenér a všichni tři spolu bydlí na atletické ubytovně. Je to však jen tehdy, pokud Jáchym trénuje, nebo připravuje na závody svého svěřence. Wanda svoji situaci považuje za přechodnou, věří, že je Jáchym rozhodnutý pro ni a pro dítě. Netuší, že on se na prahu čtyřicítky ocitl v krizi a řeší nejen svůj vztah k oběma ženám, ale i svoji identitu. Vše ale nasvědčuje tomu, že Jáchym na Wandu žárlí, žárlí i na její přátelský vztah s atletem Danem, kterého trénuje, ale není schopen s ním přirozeně komunikovat. Navíc se zdráhá opustit svoji ženu, s níž dosud báječně vycházel a která se stará o jeho osamocenou matku.