POEZIE V ROZHLASE
Český rozhlas 3 - Vltava, 2.
října, 22.45 hodin
Žalov
Malířka
Alena Málková-Vimrová, ročník narození 1927, studovala po válce na pražské
UMPRUM v atelieru Františka Tichého. A od těch dob žije trvale v Praze, v
malém domku, kde v prvním patře zabydluje svými plátny skromný ateliér.
Nicméně kořínky její bytosti a tvorby můžeme hledat v prastaré krajině kolem
Roztok. Alena Málková tam totiž vyrůstala ve vsi Žalov. A žalovské končiny
byly tehdy obestřeny tajemnými mlhami táhnoucími se od Vltavy, hořce vonělo
listí ořechu a kolem chodily pohřební průvody s velebnými funebráckými koňmi
k nedalekému kostelu a hřbitovu na Levém Hradci, k jednomu z pramenišť naší
národní kultury. I v knižních vzpomínkách Jaroslava Seiferta se mihne toto
tajemné území: "Stanice na této trati říkával jsem si jako apostrofy
loretánské litanie: Holešovice, Bubeneč, Podbaba, Sedlec, Roztoky, Žalov a
Podmoráň - jak jsou krásná tato dvě jména."
Alena Málková na okraji své
tvorby výtvarné píše svébytnou poezii, ve které se s až uhrančivou
umanutostí stále vrací k postavám, příběhům a obrazům svého žalovského
dětství. Jak v jedné své básni prozrazuje: "Jezdili kočující herci do Žalova
/ a jasnovidec Labůdek / řekl mé matce tato slova: / Žalov je šňůra pupeční,
/ kterou vaše dcera / spojena je s tímto krajem, / dokud pravdivě ho
nezvěční."
Náš rozhlasový výběr z poezie
malířky Aleny Málkové pochází z jejích rukopisných textů a malé bibliofilie,
která nese jasný název Žalov.
MILOŠ DOLEŽAL |