číslo 40
vychází 20. 9. 2004

Tipy ČRo

Neděle 3. 10. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.04
Repríza 7. října v 14.30

TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ - 484

Legenda a pravda o procesu Jana Sladkého Koziny

V pondělí 23. února 1693 byli Chodové svoláni na nádvoří trhanovského zámku. Krajský hejtman křikl, aby poslali nahoru do zámeckého sálu své důvěrníky, že jim řeknou císařovo rozhodnutí. Vystoupil újezdský rychtář: Nikam nepůjdeme, chceme být všichni pohromadě! Tak byl dán pokyn, aby se četl císařův reskript. Jenže byl německy. Proto větu po větě překládali do češtiny. Lidé nevěřili svým uším. To snad není možné! Do popředí vystoupil Jan Sladký a volal do okna, kde vedle krajských hejtmanů spokojeně přihlížel Lamminger: Byl jsem osobně ve Vídni, poklekl jsem před Jeho Veličenstvem císařem a přednesl jsem naši prosbu. A on odpověděl, že naše staré svobody nám vzaty nebyly! Kdybychom už neměli mít žádná privilegia, bylo by nám to řeklo Jeho Veličenstvo hned ve Vídni! Všichni ztuhli překvapením. Taková drzost! Pan Lamminger neopomine poznamenat: Ten. Jako on se... Gossina. On mluví nestoudně. A co vůbec chce? Co vůbec chtějí? Nechtějí robotovat. Ale to je vzpoura! Nebudeme robotovat. A nesmíme! Teď už nebyla žádná cesta zpátky. Lamminger si předvolával jednoho chodského rychtáře a konšela za druhým a říkal jim, že mají poslední možnost vyjádřit se k tomu, zda budou robotovat, a oni na to, že sami od sebe nemůžou nic rozhodovat. Vyslýchán byl i Pavel Jansa, trhanovský dvorský zahradník. Tomu položili mimo jiné složitou otázku: Co je pravdy na tom, že ve Vídni řekl Kozinovi z Újezdu při odevzdávání žaloby pan nejvyšší dvorský kancléř, že snad ještě letos by mohlo dojít ke zrušení veškerého poddanství v Království českém a že by poddaní byli uvedeni v plnou svobodu a že by tomu pan nejvyšší kancléř chtěl pomoci bez ohledu na to, že sám má v Čechách devět panství? Na to vyslýchaný zahradník Jansa vypověděl: Když jsem letos v únoru byl v Domažlicích na jarmarku a na cestě domů v Újezdě jsem přišel k hospodě a vstoupil dovnitř, kde bylo mnoho sedláků, vešel brzy po mém příchodu Kozina, a když jsme chvíli popíjeli, začal Kozina následovně mluvit, jakože že před Jeho císařským Veličenstvem a nejvyšším dvorským kancléřem ve Vídni jménem všech dobře přednesl a vyřídil, že by své svobody měli určitě obdržeti a že ho měla blahosklonnost pana nejvyššího dvorského kancléře ve velké přízni. Pan nejvyšší dvorský kancléř, který prý je velmi milý pán, mimo jiné prý řekl, že ještě dojde k tomu, že bude v Království českém veškeré poddanství zrušeno a že budou uvedeni v plnou svobodu. Vyslýchaný žádného jiného sedláka než právě Kozinu nejmenoval. Rovněž další vyslýchaný, tlumačovský rychtář Jakub Hartl, vypověděl, že se chodilo ke Kozinovi v Újezdě, tam se všichni radili a domlouvali. Možná když si Lamminger pročítal odpovědi, když nad nimi přemýšlel, možná ho zrovna tehdy napadlo: Ten rebelant Gossina si přímo říká o provaz! Proč mu nevyhovět?

JOSEF VESELÝ