číslo 41
vychází 27. 9. 2004

Rozhlasová publicistika

FONOGRAM

Právě před sedmdesáti lety se dostala domácí gramofonová společnost Ultraphon do postavení obchodně nejúspěšnějšího výrobce gramodesek v Československu. Povězme si, jakými proměnami v tomto roce prošla a jaké zajímavé nahrávky tehdy uvedla na trh. Posluchači ČRo 2 - Praha budou mít možnost některé z nich slyšet v úterý 5. října krátce po 21. hodině.

Gramofonová firma Ultraphon v roce 1934

I v období doznávající hospodářské krize se akciové společnosti Ultraphon podařilo udržet objem prodeje gramodesek a tedy i příjmů na úrovni roku předchozího - celkem prodal v roce 1934 asi čtvrt milionu kusů gramodesek. Nejvyšší tržby pochopitelně přinášely nahrávky populární hudby - například jen za první čtyři měsíce roku 1934 se prodalo osm tisíc kusů polky Karla Vacka Nevinná v podání orchestru R. A. Dvorského, úspěšné byly i tituly nahrávané Jazzovým orchestrem Ultraphonu pod řízením kapelníka A. Drábka (Tik-ti, tik-ta, Věrné srdce), které vyšly i na lacinější etiketě Artona. Úspěch této etikety navíc vedl vedení firmy k rozhodnutí zavést další lacinou etiketu Selekton - ta stála zpočátku 15,- Kč, později byla její cena snížena na 12,50 Kč. Obrat z prodeje gramodesek v odborných závodech sice oproti předchozím rokům poněkud poklesl, ale naproti tomu se rozšířil jejich prodej ve velkých obchodních domech - zákazník zde měl navíc možnost nechat si gramodesku přehrát a snadněji se tak rozhodnout pro koupi.

Prodej gramodesek na Slovensku poněkud vázl, proto se firma rozhodla zrušit svůj komisní sklad v Žilině a přijala obchodního cestujícího, který měl cestovat po Slovensku a nabízet gramodesky za desetiprocentní provizi. Podobně nabízelo gramodesky značky Ultraphon několik obchodních cestujících i v Čechách a na Moravě - firma jim vyplácela denní diety ve výši 35 Kč a přispívala měsíční částkou 500,- na umořování nákladů na provoz jejich vlastních aut.

O gramodesky značky Ultraphon začínal být zájem i v zahraničí: na doporučení Radiojournalu se na společnost Ultraphon obracely různé zahraniční rozhlasové stanice s žádostmi o výměnu gramodesek. U příležitosti pražského sjezdu zástupců evropských rozhlasových stanic navštívil továrnu v Holešovičkách jistý jugoslávský generál a zajímal se o možnost licenční výroby a lisování gramodesek značky Ultraphon v Jugoslávii. Jistý budapešťský zákazník měl zase zájem o využívání pražské galvanoplastické dílny této společnosti k výrobě matric pro svoji novou lisovnu. Některé své tituly začal Ultraphon lisovat též na export do Německa a Rakouska. Například ve Vídni je vydávala na své etiketě Phönix určené hlavně českým krajanům firma Franz Pokuta ("Nejstarší gramofonový dům v Rudolfsheimu - nákup, prodej, výměna gramodesek všech značek - velký sklad českých desek - moderní písně, taneční desky, selské kapely")

Jako první nahrávky v tomto roce vyšla série gramodesek s jazykovým kursem němčiny, který se i přes svou relativně vysokou cenu prodával celkem dobře. Firma proto rozhodla zakoupit licenci na vydání souboru šesti gramodesek s kursem angličtiny "dle metody zvukového filmu - the talkie way". Celý komplet tohoto kursu i se třemi učebnicemi se prodával v úhledném kufříku za 290,- Kč. Na trh byl také uveden levnější typ stolního gramofonu Supraphon - ve standardním provedení stál 590,-, v luxusním se prodával za 840,- Kč. Méně majetným zákazníkům byl určený kufříkový gramofon značky Ahoj, který stál 199,- Kč.

Objednací čísla desek vyrobených v tomto roce začínala kolem hodnoty 10785 a končily u objednacího čísla 10952. Počátkem roku také byla naplněna řada matric končící číslem 14999, pro nové snímky proto byla zavedena řada počínající číslem 40000. Poslední snímek toho roku byl natočený 28. listopadu, - měl matriční číslo 40214 a obsahoval nahrávku písničky Šaty dělaj člověka z filmu U nás v Kocourkově. Z dalších písniček, které v tomto roce natočil pro Ultraphon orchestr J. Ježka, jmenujme první gramofonový snímek Ljuby Hermanové (slowfox Zakázané ovoce), která tehdy účinkovala v pražském Osvobozeném divadle. Ve stejné nahrávací frekvenci natočila ještě několik dalších snímků s písničkami ze hry Kat a blázen a filmu režiséra M. Friče Hej rup dvojice V+W (Full Hand, Carioca, Ze dne na den, Hej rup, Vyznání lásky). Zdá se, že tyto gramodesky měly na trhu úspěch, neboť výroční zpráva správní rady Ultraphonu konstatovala z těchto snímků zisk ve výši 5.000,- Kč.

Nezanedbatelný finanční přínos přinášely firmě i zakázkové gramodesky pro různé spolky, politické strany nebo reklamní gramodesky pro obchodní firmy. V roce 1934 tak Ultraphon vyrobil například sérii více než třiceti snímků pro Československou obec sokolskou s doprovodem Dechové hudby 5. pěšího pluku TGM pod řízením kapelníka Jana Uhlíře (pro cvičení mužů byl zvolen zhudebněný text básníka Jaroslava Seiferta v podání recitačního sboru Signál). Z dalších zakázkových gramodesek byly natočeny reklamy na zubní pastu Thymolin (nazpívalo ji Pěvecké sdružení kocourkovských učitelů) nebo prací prostředek Titan.

U jedné takové reklamní gramodesky se krátce zastavme: pro pražskou firmu Lukavecký a spol. ji pod názvem Když vlas ti řídne. nazpíval za doprovodu klavíru herec a komik (mj. Švandova divadla) Míla Svoboda. Tento kuplet na hudbu a slova Emanuela Brožíka propagoval zázračný vlasový přípravek Sorela následujícími slovy: Čím vrtule je éru, čím kleště konduktéru, čím primadoně hlas - tím člověku je vlas. Čím každá past je myši, čím láska abatyši - tím pánu, dámě též, je zase pleš! Že lev, ač král je zvěře, by měl po kariéře, když byl by bez hřívy - to lvice všechny ví. Též muž, když hřívu ztrácí, je ženám pro legraci - neb ztratil možná s ní to ostatní! Když manžel naříká si, že v polévce má vlasy a jí radši v hotelu - má koupit Sorelu. Pak jeho žínce ladné vlas žádný nevypadne a sedí zas pospolu u stolu! Když vlas ti řídne, je očividné, že vypadá ti docela - leč nechmuř líce, neb nové kštice zas vykouzlí ti Sorela! Sorela vzkřísí tvůj kokos lysý, pro který svět tě netěší: neboť kdo soreluje, ten v každém ohledu je už napřed chráněn před pleší!

V zájmu "oživení našeho obchodu, pro zvýšení zájmu obchodníků a obecenstva a na docílení vyšších obratů" rozhodlo koncem roku vedení firmy uspořádat počátkem roku následujícího "Soutěž o nejoblíbenější polku". Mohl se jí zúčastnit každý, kdo by si zakoupil některou z osmi soutěžních polek a označil na kuponu svého favorita. Po vyhodnocení prodejnosti jednotlivých titulů měly být kupony s označením nejúspěšnější polky slosovány a vítězové měli získat elektrický gramofon Supraphon nebo kurz angličtiny na gramodeskách Ultraphon.

GABRIEL GÖSSEL

Obrazové materiály archiv autora

Příště: Jak povstává kotouč gramofonový