číslo
41 |
|
Rozhlasová publicistika |
|
POEZIE V ROZHLASE Český rozhlas 3 - Vltava, 10. října, 9.30 hodin Chrochty z kňouřích brlohů V pravidelném nedělním básnickém Souzvuku se tentokrát propadneme do ranně křesťanských dob bájného Irska a ze džberu bohaté ostrovní kultury vybereme magické básnické útvary: staroirská čtyřverší a triadické výnosy ve výtečných, úderných i objevných překladech Daniela Samka a Jaroslava Tulky. A jestliže bývalo ve středověkém Irsku za symbol poezie a básnické inspirace považováno lískové ořeší (protože schopnost dobře zvládnout téma básně se přirovnává k rozlousknutí oříšku), jsou tyto svébytné básně přímo tvrdými ořechy. Prastará irská čtyřverší, uvedená v širší známost až ve druhé polovině 19. století, jsou krátké, koncentrované formy, svým duchem podobné japonskému haiku a v podstatné míře se objevující jako stručné komentáře k událostem zaznamenaným v irských letopisech. V našich ukázkách jsou profesionální básníci v drtivé menšině a u většiny z nich není autor vůbec znám. Zastoupena je duchovní a přírodní lyrika, chvalozpěvy i žalozpěvy, ostrá, kousavá satira i skladby s reflexí stáří a smrti. A právě jedno z úsporných krajinářských čtyřverší dalo název i celému pořadu: Chrochty z kňouřích brlohů, / labutí zpěv libý uchu, / výkřik sýčka, šelest svěží, / kukaččin hlas v jasném vzduchu. Vedle toho sbírka irských triád s názvem Triadické výnosy irské (u nás vydána zásluhou nakladatelství Triáda v roce 1999) byla poprvé zapsána ve druhé polovině 9. století. Soubor obsahuje "směs dvou světonázorů, které tehdy žily pospolu v jakési harmonii. Dokumentuje prolínání křesťanského a pohanského v raně středověkém myšlenkovém světě a zároveň deklaruje některé odlišnosti ostrovního a kontinentálního středověku. Vzhledem k tomu, že se postupně zabývá skoro všemi významnějšími okruhy zákonodárství, mohla by být chápána jako jakýsi slabikář irského práva, kdyby se ovšem nevěnovala také topografii a neobsahovala nejrůznější mudrosloví" (Daniel Samek). Jejich znakem je hádankovitost, vtip a záhadnost. Místy připomínají čarodějná zaříkávání a zaklínání, tajuplné vzkazy a moudré rady, vždy nesené přesnou, pravidelnou stavbou (určující je pokaždé mystické číslo tři). A přestože rozhrnujeme "lískové ořeší" dávných evropských dob, jak aktuálně (i podzimně) se nás přitom dotýká třeba tento staroirský vryp: Tři nepříjemnosti v domě: kárající žena, křičící dítě a kouřící komín. V režii Markéty Jahodové účinkují Lenka Vlasáková, Bořivoj Navrátil a Martin Myšička v souzvuku s irskou hudbou. MILOŠ DOLEŽAL |