číslo 44
vychází 18. 10. 2004

Tipy ČRo

Úterý 26. 10. 2004 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 9.00 hodin

Harnoncourt diriguje českou hudbu

Letošní návštěva Vídeňských filharmoniků na nejvýznamnějším mezinárodním hudebním festivalu v Brně Moravský podzim vzbudila oprávněně velkou pozornost. Jejím středem se samozřejmě stal muž s taktovkou - Nikolaus Harnoncourt. Ve spolupráci se sólisty a Českým filharmonickým sborem hráli Janáčka a Dvořáka. Kdo sleduje hudební život pouze příležitostně, ví, že tento dirigent je známý jako protagonista tzv. autentické interpretace starší tvorby, zakladatel a šéf vídeňského ansámblu Concentus musicus, jehož členové hrají na staré instrumenty anebo jejich novodobé kopie. Ti pozornější však mohou konstatovat Harnoncourtovy stále větší aktivity i v jiných oblastech hudební historie, včetně tvorby zcela novodobé. Je pro nás potěšitelné, že se tento věhlasný světový umělec v posledních letech zaměřil také na českou tvorbu. Natočil dokonce její základní repertoár - Smetanovu Mou vlast (s Vídeňskými filharmoniky), Dvořákovy Slovanské tance (s Evropským komorním orchestrem) a některé Dvořákovy symfonie a symfonické básně (s Královským orchestrem Concertgebouw z Amsterodamu).

Ohlas těchto nahrávek u nás je velmi různorodý. Nikolaus Harnoncourt je umělec, který si nedovede představit svou uměleckou práci bez stálého hledání nových možností, nových netradičních výkladů. Posluchači zvyklí na pojetí velkých českých dirigentů, jež se za dlouhá léta stala vžitými a pro leckoho jedině přijatelnými, se mnohdy cítí zaskočeni nebo přinejmenším velmi překvapeni. Na druhé straně mnozí tyto Harnoncourtovy snahy vítají, jiní je demokraticky přijímají jako názor, na který má každý tvůrčí umělec právo. Kde je hranice situace, kdy dílo ztrácí svou původní identitu? Podobné otázky naznačí naše Rondo, které se zaměří na Harnoncourtovy nahrávky Antonína Dvořáka.

BOHUSLAV VÍTEK