číslo 45
vychází 25. 10. 2004

Zpět na obsah         

Televize
a film

TV TIPY

Pondělí 1. 11. 2004 ČT 2 - 21.30 hodin

Láska, zločin, smrt i naděje

Německého režiséra Toma Tykwera fascinují nejrůznější podoby lásky - také thriller Princezna a bojovník nabízí složitě utvářený i vyvíjející se milostný cit mezi vykolejencem Bodem a ošetřovatelkou Sissi. Po tragické manželčině smrti jí vnitřně rozvrácený Bodo (Benno Furmann) náhodně zachrání život odvážným chirurgickým zákrokem přímo pod koly náklaďáku. Když jej však dívka (Franka Potenteová) později vypátrá, chová se k ní odmítavě. Ale nepovedená bankovní loupež je znovu svede dohromady: Sissi, která se shodou okolností ocitla v téže bance, mu dopomůže k útěku a dokonce jej skryje v psychiatrické léčebně, kde pracuje. Tykwer si volně pohrává s jednotlivými motivy (i významy z nich plynoucími), aby je vzápětí pozměnil či zcela opustil. Buduje rozestup mezi věděním divákovým a omezeným poznáním postav, některé figury jsou ryze kolorativní (Bodův bratr, jenž při přepadení končí s kulkou v těle), jiné zcela mizí - například řidič dodávky, které neúspěšné lupiče odvážel.

Setkání dvou ztroskotanců je dojemné i napínavéFilm Princezna a bojovník zachycuje osudy dvou osamělých ztracenců, jimž je snad souzeno setkat se. Bodovo herecké ztvárnění spoléhá na monotónní expresi téměř maniakálně podbarvenou, svou uzavřeností a zarputilostí bezcitnou a ubližující, kterou současně vykupuje partnerčina slepě bezhlavá oddanost, plná lyrického umanutí. Je dílo jistě provokující, ale vůči divákovi bohužel nepříliš vstřícné. Je ukázkou přístupu, který způsob vyprávění klade nad jeho smysl. Neustále hýří vizuálními nápady (ať již jsou to letecké průhledy na anonymní velkoměsto s dominantou hromadných dopravních prostředků či třeba očistné, jakoby alegorické Bodovo setkání se sebou samým z dob někdejší tragédie), ale zdá se, že "postmoderní" přeliv se nakonec stává jedinou určující hodnotou. Zda je to dost nebo málo, musí už zvážit divák.

JAN JAROŠ

Úterý 2. 11. 2004 PRIMA - 22.10 hodin

Na dostřel

Pittsburská policie vyloví z řeky Ohio čtvrtou oběť škrtiče "Karkulky". Tom s otcem, kapitánem Vincem Hardym, škrtiče po dramatické honičce dostihnou, ale při pokusu zastavit ho obě auta havarují. Škrtič uteče, Tom je zraněný a kapitán Hardy v přestřelce umírá. Z jeho smrti je obviněný tulák Kesser, ale Tom v jeho vinu nevěří a tvrdí, že jeho otce zastřelil policista. Děj pokračuje po pěti letech. Uzavřený a samotářský Tom bydlí na hausbótu a slouží u říční policie. Stále se nevyrovnal se smrtí svého otce a nevzdává pátrání po jeho vrahovi. Dostane nového parťáka Joan Christmanovou, přes počáteční antipatii se později sblíží. V té době řeka zase vyplavuje jednu ženskou mrtvolu po druhé a John je přesvědčen, že jde o stejného pachatele, i když před lety vrah své oběti škrtil a teď je střílí.

Režie Rowdy Herrington. Hrají Bruce Willis, Sarah Jessica Parkerová, Dennis Farina, Tom Sizemore, Brion James, Robert Pastorelli, Timothy Busfield a další. 

Středa 3. 11. 2004 ČT 1 - 20.35 hodin

Přátelme se

Seriál Přátelé je fenoménem, a to především v zemi svého vzniku, tedy ve Spojených státech. Tvůrci se nechali ovlivnit americkou historií i současností a vytvořili šestici kamarádů rozdílných povah i vlastností, která reprezentuje společnost prakticky kdekoliv na světě. Však se taky cyklus prodal po celé zeměkouli. Vedle míst, která bychom čekali, například i do Číny či Indie. A samozřejmě i k nám. V České televizi se pomalu chystá k finiši: tento týden nás čeká už devátá část poslední, desáté řady seriálu (na scéně se objeví matka dítěte, které chtějí adoptovat Monika a Chandler a také nová přítelkyně Joeyho).

Přátelé již patří k seriálovým legendám nejen ve Spojených státech, ale také u nás Protagonisté české verze ale už mají hotovo. Sešli se na "dotočné", vzpomínali na natáčení a pochvalovali si jak své spolupracovníky, tak i originální seriál. Přátelům věnovali osm let. "S prvními přípravami jsme začali v roce 1996, v následujícím roce česká verze cyklu odstartovala," vzpomíná dramaturg Ladislav Kadlec. Přijetí bylo vlažnější než v Americe. "Naši diváci do té doby vůbec nebyli zvyklí na tvar sitcomu. A dodnes se někteří nemůžou smířit s vtočeným smíchem," vysvětluje to Kadlec. I tak mají ovšem Přátelé okruh "svých věrných" i v Česku. A semtam přijde i úsměvná reakce. "Jedna divačka nám například napsala, abychom ze seriálu vystříhali Joeyho. Je to prý děvkař a negativně ovlivňuje mládež," směje se dramaturg. Jemu samotnému prý práce na seriálu hodně pomohla. "Přátelé mě ovlivňovali i v negativních dobách mého života," dodává.

Režii českého znění cyklu měl na starost Aleš Sobotka. "Asi tu u mě zapracovalo podvědomí. Do seriálu jsem obsadil ty nejlepší z předchozí práce, kterou byl dabing Doktorky Quinnové; až později jsem zjistil, že se čeští herci svým postavám opravdu podobají," říká k tomu. Jeden z dabérů, Petr Rychlý, si spolupráci se Sobotkou pochvaluje: "Patří k nejpříjemnějším režisérům. Má totiž rád své herce," smeká před ním. Další z českých protagonistů, Rostislav Čtvrtlík, rozšiřuje pochvalu i na své kolegy: "Vždy znovu a znovu v textu objevovali něco nového a z jednotlivých situací dokázali vytěžit maximum." Při přípitku k dokončení práce na české verzi Přátel pak z hloučku tvůrců zaznělo: "Byl to krásný čas, který nám už nikdo nevezme!" Je jedno, kdo tu větu vyřkl - souhlasně pokyvovali hlavou všichni.

TOMÁŠ PILÁT

Čtvrtek 4. 11. 2004 NOVA - 22.50 hodin

Sbohem, má lásko

Z Francie přijíždí do Los Angeles kráska Brigit Faure. Tady na ni čeká muž, který ji ubytuje a předá ji potřebné informace o plánované akci. Jeho cílem je gang ruského mafiána Sergeje Karpova. On, jeho dva synové a dcera se každý večer scházejí v kanceláři klubu Modrý papoušek, kam jejich muži přinášejí tržbu z legálních i nelegálních podniků. Brigit se rozhodne důkladně seznámit z prostředím a její krása vzbudí zájem jednoho ze synů, který se však marně snaží o seznámení. A pak dojde ke krvavému útoku, při kterém Sergej Karpov přijde při útoku o manželku, syny i dceru...

Režie Randall Fontana. Hrají Gabrielle Fitzpatrick, Phillip Rhys, Brion James, Ed Lauter, Mark Sheppard, Stephen Gregory Foster, Sarah Wynter a další.

Pátek 5. 11. 2004 ČT 1 - 20.00 hodin

Hrabě Monte Christo

S velkými ambicemi sáhli znovu francouzští tvůrci po slavném románu Alexandra Dumase Hrabě Monte Christo. Ve čtyřdílném filmu se soustředili především na pomstu Edmonda Dantese - jeho dokonalý, rafinovaný plán, jak po dvaceti letech zničit ty, kteří mu vzali nejlepší léta jeho života, svobodu, snoubenku, otce a čest. V nádherných kostýmech a dekoracích se vrátíme do Paříže roku 1838 a opět prožijeme krutý osud mladého marseillského kapitána a opět se budeme ptát po smyslu pomsty, která ničí nejen viníky.

Režie Josée Dayanová. Hlavní role Gérard Depardieu a Ornella Mutiová.

Sobota 6. 11. 2004 ČT 1 - 21.05 hodin

Otevírat pekelnou bránu bývá nebezpečné

Román Artura Péreze-Reverta Dumasův klub (vyšel též česky) rozvíjí stále módní linii, kdysi otevřenou Umbertem Ecem, kdy zdánlivě náhodné události, ale také taje zaznamenané v knihách vytvářejí při správném průhledu nové významy, prozrazují netušené souvislosti a hlavně v sobě tají netušené hrozby. Jeho postup však prozrazuje odvozenost, klenba příběhu je konvenčnější, méně vynalézavá. Když Roman Polanski chystal filmový přepis této knihy, ještě syžet zjednodušil, otesal zdánlivě pobočné dějové linie, soustředil se na přímočaře dobrodružné podání, které navíc výrazně pozměnilo i konečné rozuzlení. Protože vypadla celá rovina související s Dumasovými rukopisy, musel se změnit i název - na Devátou bránu. Její tajemství totiž skrývají tři starobylá démonologická díla, provázená ilustracemi jen neznatelně se navzájem odlišujícími.

V hlavní roli se představí Johnny Depp Proměnilo se i pojetí postav, jejich charakteristiky i vztahy mezi nimi. Z původního vypravěče Borise Balkana se stal odpudivý padouch, prahnoucí po kontaktu s peklem, "lovec knih" Lucas Corso, kterého hraje Johnny Depp, spíše připomíná ošuntělého, zcyničtělého detektiva bogartovského ražení - také náhle obklopeného vražednickým spiknutím. I tajuplná dívka, několikrát Corsovi pomáhající, nabude nečekanou (i když ne zcela překvapující) identitu.

Shrnuto: románové šarády a mnohavýznamové zvraty jsou napěchovány do koryta běžného spotřebního filmu hollywoodského ražení, podřízeného módnímu kouzlení se satanismem. Polanski již několikrát prokázal svůj smysl pro příběhy situované na pomezí nadskutečna a reality (Hnus, Rosemary má děťátko, Nájemník), avšak tentokrát zůstal dlužen svému rádoby magickému časoprostoru, utkaného z různých míst Evropy. Rozpaky dokládá i Leoš Kofroň, jenž si v před lety v časopise Rock&Pop povzdechl: "Co tím vším chtěl vlastně (básník) Polanski říci a proč zrovna on?"

JAN JAROŠ

Neděle 7. 11. 2004 ČT 2 - 20.00 hodin

Jak se chováme ke svým zesnulým?

Vyspělost společnosti se prý pozná i podle kvality péče o zemřelé. Právě na ni se zaměřuje Česká televize ve svém novém Večeru na téma... s podtitulem Drazí zesnulí. V naší zemi zemře ročně asi 110 000 lidí. Zatímco jsou oplakáváni pozůstalými, už se stávají předmětem tržní soutěže - přetahují si je pohřební ústavy, krematoria i hřbitovy.

Na tyto skutečnosti poukazuje dokument Lídy Rakušanové a Jiřího Krejčíka O posledních věcech člověka. Snímek připomíná i další jev, který je u nás čím dál tím častější (a v Evropě zřejmě nemá obdoby): pohřby (kremace) bez obřadu. Snímek Drazí zesnulí, jehož autorem je Jan Soukup, sleduje poslední cesty člověka od okamžiku jeho skonu, ukazuje současná prostředí hospiců, nemocnic, pohřebních ústavů i místa posledních spočinutí mrtvých.

Milosrdná smrt autorské dvojice Carbolová - Procházka z "ostravského" cyklu Ta naše povaha česká se věnuje eutanázii. Je to vražda nebo vysvobození? Sledujeme úvahy kněze, lékařů i ředitele domova důchodců. Jak se žije s nebožtíky - to nám prozradí Věra Chytilová. Zabývá se v něm časovým úsekem mezi úmrtím a pohřbem. V této době se u nebožtíka vystřídá několik lidí, jejichž mentalita i motivace režisérku zajímaly. Roman Vávra se v Hrobníku vypravil navštívit jednoho takového na hřbitově nedaleko Hostivic u Prahy, aby s použitím synchronních výpovědí a úvah hlavního hrdiny mimo obraz sestavil portrét člověka se zajímavými souvislostmi. Film s názvem O Vyšehradě (z roku 1967) potěší milovníky naší historie. Památným místem nás provedou Vladimír Kovářík s Václavem Vilémem Štechem.

Celý večer má mimo jiné připomenout, že smrt je všude kolem nás a každý se s ní (v nejrůznějších podobách) vyrovnáváme prakticky po celý život.

(top)