číslo 45
vychází 25. 10. 2004

Tipy ČRo

Sobota 6. 11. 2004 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 19.30 hodin

Mlada zářila v amsterdamské Concertgebouw

Vnitřní souvislost s Fibichovou operou Pád Arkuna, pohanským bohem Radegastem, českým pěvcem Lumírem, ale i Wagnerovou tetralogií Prsten Nibelungův má všeslovanské hudebně dramatické dílo Mlada Nikolaje Rimského Korsakova, které uslyšíme v rozhlasovém záznamu Operní sezony Eurorádia z amsterdamské proslulé hudební síně Concertgebouw. Původně šlo o společné dílo Mocné hrstky a bylo objednáno Stěpanem Gedeonovem pro Mariinské divadlo v Sankt Petěrburku v sedmdesátých letech 19. století. Hudba zahrnovala rovněž balety Ludwiga Minkuse, neboť titulní hrdinka nezpívá, nýbrž tančí. Je tím znázorněn její posmrtný život, protože se stala vražednou obětí ctižádostivé a chorobně žárlivé Vojslavy. Příběh, čerpající z mytologie pobaltských Slovanů a odehrávající se v městě Retra na břehu Labe v 9. století, původně zpracovali podle libreta Viktora Alexandroviče Krilova César Kjuj v prvním, Modest Petrovič Musorgkij a Nikolaj Rimskij Korsakov ve druhém a třetím a Alexandr Porfyrjevič Borodin ve čtvrtém dějství. K provedení společného díla však nedošlo, a tak se s touto hudbou můžeme dnes setkat například v Musorgkého Noci na Lysé hoře, v Korsakovově Smyčcovém kvartetu opus 12, či Borodinově Knížeti Igorovi.

K námětu se zhruba po dvaceti letech vrátil sám Nikolaj Rimskij Korsakov. Světová premiéra jeho, "nové" Mlady se uskutečnila pod taktovkou Eduarda Nápravníka 1. listopadu 1892 v Mariinském divadle v Sankt Petěrburku. Tento tanečně zpěvoherní hybrid, jakkoliv byl bohatě vypraven, nebyl příliš úspěšný a zmizel z repertoáru po šestém představení. Uskutečnily se pouze dva známé pokusy o oživení zapomenutého díla: první se konal v roce 1923 ve stejném divadle ve scénografii Alexandra Benois, druhý se objevil v roce 1988 na scéně Velkého divadla v Moskvě. My budeme poslouchat koncertní provedení tohoto díla v podání ruských pěvců.

IVAN RUML