číslo 46
vychází 1. 11. 2004

Zpět na obsah         

Názory, komentáře

TELEVIZNÍ GLOSÁŘ

Jak (ne)nastavovat kaši

Přilákat diváky a pak co nejdéle poutat jejich pozornost - to je princip show-businessu všude na celém světě. Televizní vysílání je hřištěm, na kterém se zmíněný princip uplatňuje v krystalicky čisté podobě. Praktickým příkladem jsou desítky importovaných seriálů o stovkách pokračování, které lze denně potkat i v nabídce tuzemských televizí. Řešit otázku kvality u většiny opusů, zpravidla dokola omílajících pár dramatických klišé opsaných z červené knihovny, nemá smysl. Přesto i mezi "nekonečnými" seriály existují nečetné výjimky, které dokazují, že i dlouhodobě nastavovaná kaše může chutnat.

Jedním z historicky prvních důkazů, že ne všechny dovezené série epizod musí nutně být pouhou bezduchou vatou předurčenou k vycpávání méně atraktivních vysílacích časů, byl dnes už i v Čechách legendární a Novou opět reprízovaný MASH. Ačkoliv i on se v průběhu jedenácti let natáčení svých dvou set padesáti pěti pokračování postupně dostal na hranici kýčovité selanky, zejména v začátcích dokázali jeho tvůrci pozoruhodně vybalancovat inteligentní humor s hlubším protiválečným poselstvím. Vkusně, zábavně, profesionálně.

Jiným příkladem léta držené vysoké úrovně a stoprocentní profesionality, která sice neslouží umění či hlubší myšlence, ale "pouze" zábavě, je americký sitcom Přátelé. Zkratka, gradace, a především přesně dávkovaný příval pointovaných situačních a slovních gagů - to je stručná charakteristika každého z dílů Českou televizí právě v premiéře uváděné desáté řady seriálu, i jeho starších, souběžně reprízovaných epizod. (Zmíněný výčet je však žel i víceméně kompletním seznamem toho, co chybí většině domácích pokusů o stejný žánr.)

Ani všestranná profesionalita tvůrců nastavených pokračování však nemusí vždy být zárukou zopakování původního úspěchu. I o tom se mohou aktuálně přesvědčit čeští televizní diváci. Americký seriálový thriller 24 hodin, jehož premiéru na jaře uvedla Nova, patří k nejpozoruhodnějším importovaným televizním titulům. Nejen letos. Byl dokonalou ukázkou suverénního zvládnutí žánru, který stojí na promyšleně servírovaném napětí a překvapivých dějových zvratech. Totéž, mechanicky zopakované ve druhé čtyřiadvacetihodinovce agenta Jacka Bauera, působí téměř jako parodie.

JAN SVAČINA