číslo 46
vychází 1. 11. 2004

Zpět na obsah         

Rozhlasová publicistika

ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ

Český rozhlas 1 - Radiožurnál; sobota - premiéra 13.05, repríza ve 22.10

Ej, polské vinobraní

Do Zielone Góry jsem se vydal na vinobraní hlavně ze zvědavosti. Zajímalo mne, jak může vypadat svátek vína v zemi, kde teprve nedávno začalo v restauracích pivo postupně vytlačovat vodku a kde se kvalitní víno objevuje spíše na stolech těch lépe materiálně situovaných.

Celý týden vládl Zielone Górze božský syn Bakchus. Měl v držení klíče od města a život v něm uzpůsobil k obrazu svému. Osm dní se lidé mohli veselit při koncertech, na vinných burzách a ochutnávkách vín. Nutno podotknout, že se ochutnávala především dovezená italská, německá, bulharská nebo moldavská vína. Toho zdejšího vína je dosud málo. Místní vinaři jej pěstují hlavně pro vlastní potřebu. Tradice polského zielonogórského vína se ale pomalu obnovuje - víno se totiž v Zielone Górze pěstovalo už ve 12. století a v době největšího rozmachu vinařství na přelomu 18. a 19. století bylo kolem města na 2400 vinic. Tehdy se ale město jmenovalo Grünberg a až do konce 2. světové války leželo v Německu.

Zielonogórské víno se dokonce srovnávalo s vínem z Porýní. To zdejší se ovšem trochu přislazovalo medem. Jak chutná dnešní zielonogórské víno? "Určitě bude trochu kyselejší. Takové tu máme přírodní podmínky. Není tu tak teplo. Je méně plně slunečných dnů. Ale chuť tohoto vína je charakteristická. Když jsem dával ochutnat moje víno znalcům z Lichtenštejnska, uklidňovali mne, abych si s tím nedělal starosti, že výrazná chuť je ku prospěchu vína. Je to to, co dělá víno vínem," řekl mi Wojciech Kowalewski, který ve stánku na pěší zóně Zielone Góry prodával sazenice révy, ale i hrozny a už hotové loňské víno z vinice svého tchána.

Svěřil se, že vinařské nářadí i sadbu nakupují u nás na Moravě a víno z jejich vinice je prý podobné svatovavřineckému. Neměl jsem zatím možnost to posoudit: koupil jsem u něj dvě sedmičky bílého, ale zatím jsem je ještě neotevřel. Také noví vinařští nadšenci - manželé Krojcigovi úzce spolupracují s moravskými vinaři. Od nich pocházejí keře na jejich malé ani ne jedenapůlhektarové vinici. "Sazenice nám prodal pan Prokeš z Velkých Pavlovic. Potkali jsme se v obchodě s vínem a vybavením pro vinaře. Slyšel, jak mluvíme polsky, a ptal se, proč nakupujeme sazenice, když se v Polsku přece réva nepěstuje. Což sice znělo logicky, ale my ho přesvědčili o tom, že i u nás jsou vinice. Potom jsme se spřátelili a on nám v začátcích našeho vinaření velmi pomohl," říká paní Danuta Krojcigová. S manželem podnikají v nábytkářském průmyslu. Víno začali pěstovat před pěti lety. "Zatím je to pro nás jen koníček. Myslím, že vinaření, to je jako běh na dlouhé trati. Až naše děti budou moci pěstováním révy něco vydělat. Tedy pokud budou dělat dobré víno," prohlásil pan Zdzislaw.

Rozvoj vinaření se v Zielone Górze a okolí snaží podpořit i městská radnice. Primátorka Božena Ronowiczová nechala na volných zelených plochách vysázet okrasné vinné keře. "Někdo o mně říká, že jsem dokonce vydala rozkaz k výsadbě révy. Také by se to tak dalo brát. Ale ta réva, která roste na travnatých pásech mezi silnicemi nebo na kruhových objezdech, má jen připomínat, že je Zielona Góra městem vína. Z těch hroznů však rozhodně víno vyrábět nebudeme."

Vinobraní v sobotní večer vrcholilo. Vína, i když cizí provenience, bylo všude dost a bylo levné. Snad proto jej mnozí popíjeli z velkých kelímků. Pohled na člověka, který si nese 4 deci bílého v plastu, poněkud zarazil i mne - Pražáka s vřelým vztahem k Moravě. Což teprve francouzští návštěvníci vinobraní - ti nejspíš nevěřili vlastním očím. Nakonec přišel čas, aby Bakchus odevzdal klíč od bran města zpět do rukou paní primátorky a vzdal se své dočasné vlády nad městem. Nechtěl, ale musel. Byl to příkaz od samotného Dia. "Volal mi právě sám Zeus. Byl strašně dopálený. Slyšel jsem, jak pouští hromy blesky. Přikázal mi, abych se ihned vrátil na Olymp, jinak vaše město promění v rozvaliny. Musím tedy už jít. Ale věřte, že příští rok se spolu zase shledáme na novém vinobraní," zahlaholil z pódia Bakchus.

Za rok zase poteče v Zieloné Górze víno proudem a možná už to bude i to zdejší. Prý trochu kyselé, ale s výraznou, osobitou vůní a chutí.

PAVEL NOVÁK