číslo 46
vychází 1. 11. 2004

Tipy ČRo

Pondělí 8. 11. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 3.03 hodin

Oáza českého myšlení

Zakladatel československé nauky o žlázách s vnitřní sekrecí a přední český internista prof. MUDr. Josef Charvát se narodil v chudé rodině vyučeného kováře a zámečníka, zaměstnaného nejprve u koňské dráhy v Praze a pak u Elektrických podniků. Otec měl jen vesnickou jednotřídku, ale byl vzdělaným samoukem, vedl syna Josefa k zájmu o přírodu - sbírali trilobity, polodrahokamy, motýly... Pro pražské tramvaje sestrojil například ochranný rám, který byl využíván i v cizině. Otec z něj chtěl mít inženýra. Když Josefa vedl k zápisu do holešovické reálky, potkali Josefova třídního učitele a ten - znaje chlapcovo nadání - otce přemluvil, aby syna zapsal na klasické gymnázium. Od kvinty Josef pomáhal živit rodinu kondicemi, které dával slabším a bohatším spolužákům - za jednu korunu za hodinu. Ve škole se učil němčině, latině a řečtině, sám pak se navíc naučil anglicky a francouzsky.

Maturoval sice výtečně, ale na vysokou školu pro tísnivou situaci rodiny zprvu nepomýšlel, a to až do té doby, kdy mu strýc jednoho jeho přítele vymohl na koleji stipendijní místo. Odstěhoval se ze stísněného prostředí (pět lidí v bytě 1+1) do vysokoškolské koleje, kde měl klid i prostor pro studium. Avšak už po prvním semestru na lékařské fakultě české univerzity Karlo-Ferdinandovy musel v roce 1916 narukovat k těžkému dělostřelectvu. Zbytek první světové války trávil na třech různých frontách a zúčastnil se pěti velkých ofenzív. - V Meteoru tohoto týdne nahlížíme do medailonu Josefa Charváta, který přednesl na zasedání Učené společnosti České republiky prof. MUDr. Vratislav Schreiber.

Po válce Josef Charvát studoval a živil se přitom kondicemi a jako noční hlídač. Promoval v roce 1923. Svou první endokrinologickou práci o účinku inzulínu uveřejnil v roce 1924. Profesor Pelnář ho pak poslal na studia do Paříže, Londýna a do Cambridge, zkrátka předurčil ho pro vědeckou kariéru. Už 1. září 1939 za německé okupace byl pro odbojovou aktivitu zatčen gestapem a vězněn na Pankráci, v Dachau a Buchenwaldu. Protože byl i významným skautským činovníkem, zastal se ho švédský korunní princ Gustav Adolf a údajnou přímou intervencí u Hitlera dosáhl jeho propuštění...

V padesátých letech byla endokrinologie vystavena velkému ideologickému tlaku chybně založeném na aplikaci jinak nepochybných výsledků práce ruského vědce I. P. Pavlova. Také na klinice se Charvát setkal s prosazováním názoru, že není správné studovat žlázy s vnitřní sekrecí, když vše ovládá MOZEK. Našel z toho geniální východisko a vytvořil "neurohumorální koncepci", podle které nervové i hormonální řízení organismu probíhá v harmonické součinnosti. Nakonec se ukázalo, že i mozek vydává své hormony. Rozpoznal i význam jiné "buržoasní pavědy" - genetiky. Medicínsko-humanisticky zaměřené populární knihy Josefa Charváta o stresu i kniha Člověk a jeho svět z roku 1974 byly oázou českého myšlení...

(bi)