číslo 47
vychází 8. 11. 2004

Zpět na obsah         

Tipy ČRo

Sobota 20. 11. 2004 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 16.30 hodin

Josef Suk a Bohuslav Martinů

Tvorba obou autorů má k sobě relativně velmi blízko - a to nejen díky tomu, že se vlastně jedná o učitele a žáka. V tomto směru je jejich hudební řeč velmi odlišná. Martinů byl Sukovým žákem pouze v pražských počátcích, na jeho další cestě ho ovlivnily osobnosti úplně jiných zaměření, nejvýrazněji pařížský Albert Roussel.

Suka a Martinů spojuje lyrismus, u obou příznačný, byť v konečné podobě rovněž ne podobný. Snad tyto rysy vyvstanou ze dvou skladeb našeho pravidelného sobotního symfonického koncertu.

V případě Josefa Suka jde o dílo ještě z mladšího životního období - bylo mu teprve 26 let, když zkomponoval hudbu k dramatické legendě Julia Zeyera Pod jabloni. Jde o stejného autora, který napsal pohádku Radúz a Mahulena. K ní Suk zkomponoval hudbu krátce před tím a sklidil s ní bouřlivý úspěch. Námětově a zvláště svým mysticismem může legenda Pod jabloní známé pohádce jen těžko konkurovat. A tak se můžeme setkávat opět jenom se suitou, kterou Suk o deset let později sestavil, aniž by - na rozdíl od Radúze - nějak měnil původní partituru.

Symfonie Bohuslava Martinů pocházejí z úplně jiného světa, byť svým charakterem na mnoha místech prozradí skladatelův vztah k zemi, z níž vzešel. Všech šest symfonií zkomponoval jako zralý skladatel. První začal komponovat jako dvaapadesátiletý skladatel v roce 1942 v americké emigraci. Uctil jí památku ženy svého přítele, dirigenta Bostonského symfonického orchestru Sergeje Kusevického (dedikace je patrná zvláště z nádherné volné 2. věty). Tehdy už skladatel definitivně uzavřel své neobarokní období a počíná vytvářet onu jedinečnou syntézu, za níž je dodnes milován doma i v zahraničí.

BOHUSLAV VÍTEK