Pondělí 22. 11. 2004 Český
rozhlas 3 - VLTAVA - 9.00 hodin
Bernarda Finková zpívá
Dvořáka
Nevšedním
holdem Mistru české hudby, jehož truchlivé výročí tento rok připomínáme, je
bezesporu kompaktní disk argentinské mezzosopranistky slovenského původu.
Známe ji z četných vystoupení s našimi i světovými orchestry na koncertních
i operních pódiích a víme, že se léta věnuje slovanské a zejména české
hudbě. Přesto vyvstává otázka, zda-li pro ni nebudou některé z použitých
textů nepřekonatelné jazykolamy. Vždyť Písně z Rukopisu Královédvorského,
Dvořákův op. 17, dokáží svým archaickým, či lépe řečeno umělým, textem
poplést nejednu domácí divu či reka - například v této podobě: " otčík
zahřěben v rovece". Bernarda Finková se odvážně, důkladně a pečlivě pustila
i do ostatních pro cizince ožehavých zvláštností českého textu a ačkoli už
dávno umí i takové "ř", které je i pro slovenského mluvčího nesnadnou
záležitostí, je v jejím provedení lehce zastoupen cizí akcent. Nedořečená
zůstává významotvorná délka některých vokálů, která nejen jí, ale většině
cizinců uniká, nepatrným prohřeškem jsou také slyšitelné přídechy u hlásky
"t" - to vše jsou ale jen drobné "vady na kráse" v kultivovaném zpěvu, který
se pyšní lahodným a ve všech polohách barevně znějícím hlasem. Bernarda
Finková zpívá Dvořákovy písně procítěně rovným a čistým tónem koncertní
krásy bez charakteristického operního přehrávání. Zvláštní hodnotou titulu
je rovněž nesmírně záslužný výběr ze sedmi Dvořákových písňových cyklů,
včetně těch vzácně slýchaných či vůbec neprovozovaných.
RAFAEL BROM |