číslo 50
vychází 29. 11. 2004

Zpět na obsah         

Tipy ČRo

Pondělí 6. 12. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 20.00 hodin

Biblické postavy v Händelových oratoriích - 2. část: Jozue

První zářijové pondělí jsme začali vysílat novou řadu volně na sebe navazujících pořadů "Biblické postavy v oratoriích G. F. Händela". Otevřeli jsme ji oratoriem Izrael v Egyptě, které pojednávalo o Mojžíšovi a vysvobození Izraelců z egyptského otroctví. Protože plánujeme pokračovat vždy na začátku nového ročního období, připravili jsme druhou část na dnešního 6. prosince.

Jozue je v obecném povědomí tradován jako biblický vojevůdce, jehož armáda dobyla Jericho neobvyklým způsobem - díky silnému troubení se zřítily městské hradby a Jozue se svými muži vstoupili do Jericha bez boje. Postava Jozueho se objevuje už v knihách Mojžíšových. Když Izraelité dospějí na sám práh zaslíbené země, k níž putovali čtyřicet let pouští, Mojžíš umírá. Před smrtí ustanovuje Jozueho svým následovníkem s úkolem dovést je do jejich budoucího domova. Pokud by se byl Händel držel původního znění biblického textu knihy Jozue, čekalo by ho zhudebňování především bitevních scén. Takovýto námět je ovšem pro umělecké zpracování poněkud jednostranný - však také spisovatelé a filmaři zpravidla přidávají pro odlehčení dodatečný povětšinou milostný motiv. Přesně to udělal i Händel jako zkušený operní autor. Na oratoriu začal pracovat 19. července 1747 a už po jedenácti dnech měl hotovo první dějství. Druhé stihl v ještě kratším čase. Skladba měla svou premiéru 19. srpna téhož roku a byla pak uváděna v následujících letech jak v Anglii, tak v dalších evropských zemích. Při pozdějším uvádění Händelových oratorií však docházelo zejména v 19. století k mnohdy necitlivým úpravám a přepracováním, která nerespektovala původní verzi. Necitlivými zásahy tak byl svého času poznamenán i Mesiáš. Nahrávka oratoria Jozue, kterou jsme vybrali pro dnešní večer, vznikla na podkladě skladatelovy partitury z roku 1748 - tedy pár měsíců po premiéře díla. Může nás jen těšit, že současní umělci se naopak snaží o co nejvěrohodnější provádění staré hudby. Skladbu uslyšíme v přednesu anglických interpretů a souborů dirigenta Roberta Kinga.

VLADIMÍRA LUKAŘOVÁ