číslo
51 |
|
Tipy ČRo |
|
Sobota 18. 12. 2004 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 16.30 hodin Hudba zimy a blížících se svátků Dvořákova symfonická báseň Holoubek má k Vánocům velmi daleko a vcelku nemá nic společného ani s ročním obdobím, v němž probíhají. Hudební řeč některých Dvořákových skladeb však dokáže navodit niternou náladu, jakou prožíváme právě o vánočních svátcích, natolik, že vůbec nezáleží na původním obsahu skladeb a saháme po nich jako po příjemném společníku v hezkých okamžicích. V tomto smyslu lze hovořit o Legendách, Suitě A dur, o Violoncellovém koncertě h moll a do jisté míry i o erbenovských symfonických básních. V pořadí čtvrtá z nich - Holoubek patří k nejpoetičtějším. První symfonie Dvořákova přítele Petra Iljiče Čajkovského má ovšem zimu přímo ve svém názvu. Avšak pouze zimu, nikoliv Vánoce! Dílo prý vzniklo (v roce 1874) pod dojmem Čajkovského procházek přírodou a po zamrzlém Ladožském jezeře. První dvě věty mají - podobně jako celá symfonie své podtituly. První věta je nazývána Snění zimní cestou (odtud i název celé symfonie!), druhá Krajina pustiny, krajina mlhy. Zbývající dvě věty mají již průběh tradiční. Zadumané, ale nikterak smutné téma na počátku celého díla nás musí už při prvním poslechu zaujmout. V neposlední řadě i díky němu se Čajkovského První symfonie stala populárnější než dvě symfonie následující. Ve volné 2. větě nemůžeme přeslechnout krásný lyrický zvuk smyčců. Máme před sebou prostě obraz typicky zadumané ruské zimy, ovšem prožívané spíše pohledem z příjemně vytopené světnice. Obě nahrávky jsou velmi zajímavé a jsou součástí kompletů. Dvořákovy symfonické básně natočil před lety se Slovenskou filharmonií Zdeněk Košler. Čajkovského symfonie našly interpreta ve Vladimiru Fedosejevovi, který je znám jako dlouholetý šéfdirigent Velkého symfonického orchestru Moskevského rozhlasu. BOHUSLAV VÍTEK |
|