číslo 52
vychází 13. 12. 2004

Zpět na obsah         

Tipy ČRo

Pondělí 20. 12. 2004 Český rozhlas 2 - PRAHA - 3.03 hodin

Zázračná moc jedné buňky

Před stoletím, v únoru roku 1902 předložil na zasedání matematické a přírodovědecké sekce Císařské akademie věd ve Vídni přednosta Botanického ústavu Univerzity ve Štýrském Hradci profesor Gottlieb Haberlandt výsledky pokusu, které otevřely novou kapitolu rostlinné fyziologie. Biologové věnující se vývoji v ní četli celé dvacáté století.

Nahlíženo současným pohledem byly pokusy až naivně prostinké. Na stole pracovny u okna byly do kapky živného roztoku minerálních solí s přídavkem aminokyselin a v některých případech i sacharózy umístěny buňky z listu hluchavky nebo voděnky. Část byla vystavena přirozenému osvětlení, část pěstována ve tmě.

Oč vlastně šlo? Haberlandt, který vycházel z buněčné teorie Schwanna a Schleidena, nazíral na buňku jako zcela autonomní jednotku organismu. Předpokládal se samozřejmostí, že samostatná jednotka bude schopna nejen samostatné existence, ale i dalšího množení, buněčného dělení, že může dát vzniknout části nebo celému organismu. Pokud se vám teď vybaví heslo klonování, vracíte se ze současnosti k správnému startovnímu bodu. Jak pokusy dopadly? Vlastně velmi neuspokojivě. Část buněk zahynula bakteriální infekcí. Zbývající přežívaly a jen zčásti rostly. Buňky na světle však vydržely v některých případech tři týdny, zůstávaly zelené a jejich objem se zvětšil až na dvojnásobek.

Zklamáním pro Haberlandta byla okolnost, že ani v jednom případě nebylo pozorováno buněčné dělení. Pokusy však neskončily fiaskem. Poprvé ukázaly na možnost, že části rostliny je možné kultivovat i delší dobu mimo vlastní organismus, poprvé daly i návody, jak je to možno provádět. Závěr sdělení obsahuje téměř vizionářskou představu, která se stala samozřejmostí o šedesát let později: "Chtěl bych i poukázat na možnost, že se tímto způsobem podaří vypěstovat z vegetativních buněk umělá embrya." Gottlieb Haberlandt se tak stal průkopníkem představy, že genetické informace pro stavbu celého jedince obsažené v buňce, bude možné vhodnými technikami realizovat. Trasoval cestu, po které dosud věda kráčí.

(bi)