číslo 3
vychází 10. 1. 2005

Rozhlasová publicistika

ROZHLASOVÁ ZÁBAVA

Český rozhlas 2 - Praha, 23. ledna, 11.04 hodin

Bolkoviny s Konvalinkovou, Kostkou a Černochem

Bolek Polívka si tentokrát pozval na svoji farmu Naďu Konvalinkovou, Petra Kostku a Karla Černocha. A tak se dozvíte, jak paní Naďa za prudké bouře na plachetnici na moři nedaleko Řecka recitovala verše samotnému Poseidonovi, kam a proč jezdí Petr Kostka na dovolenou i jak je Karel Černoch rád, že ve svém věku už nemusí zpívat Mám své děvče mám. Zejména u slov "ona se brání", by se prý posluchači museli divit, kdyby tomu mělo být naopak.

Bolek Polívka, když se mluvilo o cestování, zase vyprávěl, jak Pavel Zedníček, významný funkcionář valašské vlády, jel v New Yorku metrem a najednou kouká, že na sedadle proti němu sedí pan Bernátek z Klubu Šelepka v Brně. "Co se divíš, Bernátku," povídá pan Zedníček. "Viska tě sleduje!" Musíme vysvětlit, že Viska je zkratka Valašské bezpečnostní informační služby Valašského království. Bolek také vzpomínal, jak jeho žena Marcelka uvažovala, zda by neměli mít další dítě. "Jenže to nejde. To by bylo moje páté a já někde četl, že každé páté dítě na světě je Číňan," směje se pan Polívka a s ním i obecenstvo.

Když se začalo mluvit o mobilech, měl největší úspěch Petr Kostka. Vzpomínal, jak telefonoval mobilem své ženě. Chtěla něco vyřídit dceři a pan Kostka povídal: "Ne, to můžeš pustit z hlavy, já jí hned zavolám. Ne, nezavolám. Já nemůžu najít mobil, asi jsem ho nechal v šatně v divadle, tak se tam musím vrátit." Zda se opravdu do divadla pro telefon vrátil, když s manželkou domluvil, se už ale nedozvíme. Bouřlivý smích diváků ho nenechal domluvit.

Je úžasné, jaké příběhy se nám dějí. Každému z nás. Ale jen někdo si je dokáže pamatovat a ještě méně z nás je potom dokáže vyprávět tak, že vzbudí smích. Je radost poslouchat ty, co to dokáží. Můžete si to ověřit v 34. nedělních Bolkovinách.

VLADIMÍR BERNÁŠEK