číslo 3
vychází 10. 1. 2005

Televize
a film

TV TIPY

Pondělí 17. 1. 2005 ČT 2 - 21.30 hodin

Hrůzy stalinismu se vymykají pochopení

Do éry Stalinovy hrůzovlády se vracely již Baltazarovy hody uváděné minulé pondělí, nyní následuje další obdobně zaměřený, černobíle natočený snímek, Chrustaljove, vůz!. Stalin se tu pro změnu stává epizodní figurkou, navíc již nehnutě ležící v předsmrtné agónii, avšak jeho zlověstný mocenský systém dosud pracuje na plné obrátky.

Režisér Alexej German (známe od něho filmy jako Prověrka osudem či Můj přítel Ivan Lapšin) zasadil své vyprávění do mrazivých předjarních dní roku 1953. Tehdy se rozjížděl jeden z posledních politických procesů, tentokrát vedený proti prominentním lékařům. Film však nezpodobňuje jednolitý příběh s jasně sledovatelnými osudy jednotlivých postav. Lze dokonce tvrdit, že se German vyhýbá tradičně vedené syžetové linii - namísto toho skládá množství často monotónních plošek (viz záběry na noční zasněžené ulice, mizející v bodovém umělém osvětlení) či bizarních průhledů do domácnosti i nemocnic, aby tak nastínil životní styl, pocit lidí, kteří si již přivykli na podmínky, naučili se žít se strachem, s nejistotou ze zítřejšího dne, naučili se hledat potěšení v maličkostech, připraveni na jakýkoli zvrat. Germanův snímek nepatří mezi díla bezproblémově stravitelná, vyžaduje značnou diváckou spoluúčast i trpělivost, ochotu přijmout pravidla režisérova nazírání.

Komíhá se v něm řada více či méně bizarních postaviček, ovšem ústřední figurou se stává vážený šéflékař s generálskou hodností, navzdory stahujícím se mračnům nebývale vitální chlap, jehož nedokáže zlomit žádná hrozba. Teprve druhá část příběhu opouští dosavadní roztěkaný půdorys a soustředí se celistvěji, v téměř naturalistických obrysech, právě na lékařovy osudy. Nešťastník je zatčen, při transportu jej spoluvězni surově znásilní, ale tím roztodivnosti, stěží myslitelné v normálně fungující společnosti, teprve začínají. Vrcholí odvlečením k umírajícímu Stalinovi, zbědovanému a pomočenému. Doktor je donucen, aby donedávna všemocnému vůdci komunismu hnětl ochablé břicho, jenže kolem Stalinových úst se stejně vyvalí jen chomáčky bělavé pěny...

Názory na tento film se příkře liší: při uvedení na festivalu v Cannes propadl, zatímco jiní v něm spatřují předobraz pro vyprávění v 21. století. Jaký ohlas vyvolal u nás? Eva Zaoralová pro Film a dobu vyslovila názor, že film "působí zbytečně jinotajně, chaoticky, nesrozumitelně," Galina Kopaněvovová napsala do Literárních novin, že při "závěrečné montáži German se vší rozhodností přeťal klasické syžetové vazby, aby film vyzněl jako zlý sen o děsu Stalinovy epochy." Podle Michala Procházky z Práva vznikla groteska, zachycující "rozlomenost lidí, kteří v mezní situaci ztratili sílu dostát roli tragických hrdinů a bouřit se velkými gesty proti dějinám." Petr Kubica v Cinepuru píše o filmu "neklidu a chvění" a doplňuje, že režisér "na plátně nechává jenom šmouhy lidských projevů". Takže případným zájemcům nezbývá, než aby hodnoty filmu posoudili sami.

JAN JAROŠ

Úterý 18. 1. 2005 ČT 2 - 20.00 hodin

Cyklus Holocaust - vzkaz Milana Maryšky

S námětem na dokumentární cyklus Holocaust přišel koncem 90. let minulého století dokumentarista a humanista Milan Maryška. Ironií osudu zemřel během natáčení záběrů do posledního dílu seriálu v Izraeli. Stalo se to v prosinci roku 2002. Cyklus měl být uveden následující rok. Nebyl. Maryškova smrt práce na dokončení projektu zbrzdila. Idea však s významným českým filmařem neodešla, jeho odkaz dovedli k cíli Maryškovi přátelé a kolegové. Vznikl tak dokumentární cyklus pojednávající o dávné koexistenci Čechů a Židů ve společném zeměpisném prostoru, který je věnován statisícům obětí holocaustu. Závěrečné titulky pak neplánovaně uvádějí: in memoriam Milan Maryška.

Dokončení realizace projektu se ujal Maryškův spolupracovník, režisér Petr Jančárek. Logicky. O vznikajícím cyklu měl nejvíce informací a dokázal se orientovat v tvůrčích postupech svého zesnulého kolegy. Prvním krokem byla inventura mnoha desítek hodin natočeného materiálu, ta pak napověděla postup dalších prací. Postupně vznikaly literární scénáře všech tří dílů, plán dalšího natáčení i podklady pro výběr archivních materiálů. Cyklus byl dokončen v létě roku 2004.

Autoři měli šťastnou ruku při výběru respondentů. Natočili strhující výpovědi lidí, kteří přežili hrůzné barbarství. V Česku i v dalších evropských zemích a Izraeli shromáždili bohatý obrazový materiál: úchvatná je například inscenace Krásovy opery Brundibár v autentickém terezínském prostředí s někdejšími protagonisty v publiku. Originální je i výběr průvodců jednotlivými díly. Stali se jimi fotograf, jemuž náhodná profesní objednávka přerostla v celoživotní poslání, autorka románu o Terezíně a filmař pracující pro Spielbergovu nadaci, která se otázkám spojeným s holocaustem věnuje cíleně. Všichni tři jsou třicátníci, narodili se tedy dlouho po válce. Autoři cyklu doufají, že jejich poutavé vyprávění zasazované často do neotřelých souvislostí přitáhne k televizní obrazovce i mladou diváckou generaci.

(top)

Středa 19. 1. 2005 ČT 2 - 20.00 hodin

Máte starosti? Pěstujte konopí!

Ctihodná venkovská lady Grace (Brenda Blethynová) náhle ovdoví a s překvapením se dovídá, že muž jí zanechal samé dluhy. Zprvu se snaží vše nepříjemné ignorovat, avšak vážné důsledky záhy dolehnou: hrozí jí dražba domu, musí propustit i zahradníka. Ještěže ráda pěstovala květiny; začne totiž se svědomitostí sobě vlastní pečovat o rostlinky konopí. Tak začíná anglická komedie Bílá vdova.

Filmu můžeme vyčítat, že těží z právě módních snah o legalizaci měkkých drog (hrdinka postaví svou "živnost" na podnikání právně velice sporném). Záměrné i nezáměrné drogové opojení však přináší osvěžující i osvobozující zážitek, kdy se člověk ocitá v příjemném transu, stále by se jen smál. Pokoutní pokouření se stává důležitým motivickým faktorem, postihujícím nejrůznější postavy. Příznačné je, že intenzita prožitků se stále stupňuje. Nejprve sledujeme místního doktora, jak několikrát popotáhne z kriminalizované cigarety, poté účinky zkouší samotná Grace (aby poznala, co vlastně pěstuje), pak si odvar z čerstvých lístků, považovaných za čajové, připraví ctihodné stařičké dámy, aniž tuší, co vlastně pijí, a nakonec neprůhledný dým z doutnající hromady marihuany zahalí celé okolí i všechny přítomné.

Je obdivuhodné, jak tuto vcelku banální a nepříliš vynalézavou, spíše konvenčně rozehranou komedii dokázala povznést právě Blethynová. Postihla jak rádoby povznesenou bezradnost své hrdinky, neznající ani základy hospodaření, tak nebývalé odhodlání, podpořené vidinou tolik potřebného zisku. Film sice vychází z traumatizujícího prohlédnutí ženy, která po smrti svého muže zjistí, kolik věcí o něm ani netušila, ale záhy přechází do polohy novodobé agitky na téma "pomoz si, jak umíš", provokující právě svou bezstarostností. Pěstovat či nepěstovat?

(jš)

Čtvrtek 20. 1. 2005 ČT 2 - 21.50 hodin

Dopomůže nám odpuštění, abychom byli šťastní?

Americký snímek Magnolia patří mezi filmy, souběžně sledující několik lidských osudů, které se sice neustále proplétají, ale většinou zůstávají navzájem nezávislé, neboť jejich protagonisté (zpravidla tvoří skupinky dvou či tří lidí) se nanejvýš ocitnou ve vzájemné blízkosti, ať dané prostředím, sledováním téhož televizního pořadu či posloucháním písně, kterou si všichni pobroukávají. Jen málokdy se osudy jedinců spolu nesouvisejících opravdu protnou či aspoň nějakým způsobem ovlivní. Složená mozaika se pak dotýká dvou důležitých aspektů: jednak dávných křivd a jejich obtížného odčinění, jednak zhoubného onemocnění jako přezdvěsti neodvratného zániku.

Problémy vyvstanou v okamžiku, kdy se obě roviny protnou. Hned dvě postavy umírají na rakovinu (a další na ni zemřela v minulosti), marně se snažíce dosáhnout odpuštění svých nejbližších. Jeden z postižených opustil syna i těžce nemocnou ženu, druhý zřejmě pohlavně zneužíval dceru. Příběhem probleskne i svět televizní zábavy, trudný osud "zázračných dětí" v nedávné minulosti i přítomnosti. A konečně vyvstává téma spásné lásky, která vůbec není samozřejmá.

Režisér Paul Thomas Anderson pojal své vyprávění s nezvyklou dynamikou: kamera se nachází v neustálém pohybu, vedle běžných jízd převažuje plutí před postavami či za nimi, často s výměnou jednajících postav přímo v rámci jednoho záběru. Výrazná je snaha zdůraznit, že zatímco se děje určitá událost (třeba přímý přenos soutěže), souvěžně se odehrávají další výjevy. Vyprávění je koncetrováno do zhuštěného časového úseku, důležitý atribut tvoří deštivá noc, završená bizarní kalamitou - začnou padat žáby, buší do aut, prorážejí okna, zastavují provoz. Přes zřetelnou akcentaci apokalyptických významů však žánrové ladění směřuje k tragikomické nevyzpytatelnosti.

Uhrančivé je herecké ztvárnění. Připomenu aspoň dva představitele. Jason Robards jako chroptící umírající stařec, jenž se přesto vzepře - bezmála jako na opeře - k sebyzpytné zpovědi, strhává naléhavostí. V roli jeho zcyničtělého syna vyniká Tom Cruise, jenž přesně vyhmátl oslnivé pohrdání jakýmkoli citem, když postihl zálibu ve vulgárních výrazech a obscénních představách, těmito výrazy navozovaných.

Magnolia načrtla nebývale široký vějíř nejrůznějších postaviček, směšných i dojemných, které se pachtí aspoň za kouskem životního štěstí, i když často zjišťují, že šilhali po pouhém přeludu. Musí se vyrovnávat s poznatky, které se dosud snažili zasouvat a přehlížet. Vynořující se pravdu nelze ignorovat a láskou je třeba přemáhat osobní záště. O tom pojednává i písnička, která tvoří jednu ze "sbratřujících" se dominant vyprávění, takové je i krédo celého filmu.

JAN JAROŠ

Pátek 21. 1. 2005 NOVA - 22.15 hodin

Smrtící léčba

Odehrává se v současném New Yorku a jeho hlavní postavou je mladý anglický lékař Guy Luthan, který se díky záhadnému úmrtí bezdomovce, jehož před smrtí ošetřoval, dostává na stopu nepřístojných lékařských pokusů na lidech. Ty na nic netušících bezdomovcích provádí úspěšný neurolog dr. Myrick s cílem najít lék pro regeneraci nervů a léčbu paraplegiků. Pracuje pro společnost Triphas, sdružující a financovanou rodinami paraplegiků, kteří jsou nejednou ochotni pro zdraví svých blízkých dokonce i zabít. Není divu, že se i dr. Luthan ocitá v nebezpečí života, když se pokusí tajemství záhadných úmrtí odhalit. Nejprve se ho protivníci, sledující každý jeho krok, pokusí odstavit, když ho zapletou do obvinění za přechovávání narkotik, ale když se propuštěný lékař ani po ztrátě zaměstnání svého pátrání nevzdá, pokusí se ho dokonce zabít.

Režie Michael Apted. Hrají Hugh Grant, Gene Hackman, Sarah Jessica Parker, David Morse, Bill Nunn, Debra Monk, David Cronenberg a další.

Sobota 22. 1. 2005 ČT 1 - 21.00 hodin

John Q

John Quincy Archibald je otec průměrné americké černošské rodiny, jenž dosud žil šťastným životem na předměstí. Pracuje v továrně a zodpovědně se stará o svoji rodinu, platí daně, pojištění a má pocit, že dostatečně myslí na zadní kolečka. Jednoho dne ale jeho malý syn nečekaně zkolabuje na školním hřišti. John s manželkou se dozvědí, že jejich jediného potomka může zachránit jen transplantace srdce. A na tak složitou operaci jejich zdravotní pojištění najednou nestačí. Protože potřebné finanční prostředky sami nemají a pro podobný účel jim je nikdo nepůjčí, zdá se, že není vůbec žádná naděje. John ale svého syna nehodlá ponechat napospas svému osudu...

Neděle 23. 1. 2005 PRIMA - 17.25 hodin

Hledám místo

Jim Dodge je jednadvacetiletý mladík, který byl právě vyhozen z práce. Naštěstí si ho najal manažer Targetu, aby pracoval jako noční uklízeč. Jednoho dne ho však manažer omylem zamkne a Jim prožije jeden velký flám - hraje všechny možné hry, jí sladkosti a dívá se na televizi. Potom ale zjistí, že tam není sám. Je s ním Josie, dcera nejbohatšího obchodníka ve městě. Josie má problémy doma a přeje si odstěhovat se, ale neví jak na to. Proto se rozhodne strávit noc v Targetu - je přesvědčená, že o ni bude mít její otec strach. Jim znal Josii už ze střední školy, ale tam mu nevěnovala ani obyčejný pohled. Napadne je, že by mohli společně, a navíc s pěknou sumičkou peněz utéct, a uniknout tak problémům všedního dne. V této chvíli je ale zaskočí jedno nebezpečí...

Režie Bryan Gordon. Hrají Frank Whaley, Jennifer Connellyová, Dermot Mulroney, Kieran Mulroney a další.