číslo 3
vychází 10. 1. 2005

Tipy ČRo

Neděle 23. 1. 2005 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.04
Repríza 20. ledna v 14.30

TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ - 499 + 500

Naše tržní hospodářství Léta Páně 1700

Kdybychom měli v úmyslu co nejstručněji postihnout obraz naší minulosti kolem roku 1700, museli bychom především říct, že to bylo období vrcholícího baroka. K oněm časům se vztahují vůbec nejtvrdší formy, kterými byli poddaní utlačováni. Pojmy jako "robota" a "druhé nevolnictví" se hodí nejvhodněji právě pro tuto dobu. A ještě jeden charakteristický znak: Rakouská monarchie zase válčila. Tentokrát to bylo kvůli tomu, že španělští Habsburkové vymřeli roku 1700 po meči. O jejich říši se rozpoutal zápas mezi Rakouskem a Francií. Na uvolněný trůn vznesl nárok jak francouzský "Král slunce" Ludvík XIV., tak císař Leopold I. Válka o španělské dědictví se vlekla celých 14 let. A právě v této době se (u nás) objevili první národohospodáři. Rakouská monarchie, jíž byly české země součástí jedno a tři čtvrtě století, vstoupila do nového věku sice jako rozlehlý útvar, dokonce čerstvě zbytnělý územními zisky, kterými se polepšil na úkor Turků, ovšem ekonomika této směsice zemí a národů vykazovala vůči Západu, především vůči Nizozemí, Anglii a Francii, výrazné zpoždění. Zatímco hospodářství těchto států se zprudka rozvíjelo už na principu tržních vztahů a mocně soustřeďovaného kapitálu, pozůstávaly pilíře rakouské ekonomiky z feudálního vrchnostenského velkostatku na venkově, a z konzervativní, nevýkonné cechovní výroby ve městech. Zpoždění habsburské říše vůči rivalům mohlo v této sféře představovat nejméně půlstoletí a dále se prohlubovalo...

JOSEF VESELÝ

(Pozn. red.: Omlouváme se čtenářům, že upoutávku na 499. díl Toulek českou minulostí, která měla být otištěna v TR č. 2/2005, publikujeme s týdenním zpožděním, které bylo zaviněno technickými problémy.)

Neděle 30. 1. 2005 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.04
Repríza 27. ledna v 14.30

Nad všechny kapitány a dobyvatele

Já, Samuel Fritz, člen Tovaryšstva Ježíšova, žádám tímto o zaslání k naší misii v Americe, kde se chci podílet na základních dalších stanic. Takto nějak sepsal otec Samuel svoji žádost. Zřejmě byla o něco pokornější, navíc v latině, protože němčinu ani češtinu použít nemohl. V Trutnově přišel na svět roku 1654. Dostal biblické jméno Samuel, což může ukazovat na podkrkonošský pikartský rod, na rodinu, ve které se udržovalo luteránství. Doklady pro to však nejsou. Nikdo si s ním neví rady - tedy jestli je Čech, nebo Němec. Ve skutečnosti to asi bylo trochu jinak. Podepisoval se i po česku - Fryč. A jeho nejvěrnějším druhem byl Jindřich Václav Richter, Čech, rodák z moravského Prostějova. Kromě toho páter Fritz sloužil v českých městech, a do českých měst byli posíláni jezuité české národnosti.

Boemus, Truttnoviensis - Čech, z Trutnova. Tak ho zapsali do prvního ročníku Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Na studiích v Praze dosáhl hodnosti magistra a když mu bylo devatenáct let, vstoupil do jezuitského řádu. Pracoval jako profesor v jezuitském semináři v Uherském Hradišti, v Březnici u Příbramě a od svých 25 let v Brně. Když sloužil v Olomouci, sepsal svou první žádost, aby ho poslali do Chile v Jižní Americe. Byla zamítnuta. Druhá odpověď byla příznivější: 14. listopadu roku 1683 dostal rozkaz, aby nastoupil do misijní služby v Západní Indii, jak se říkalo ostrovům v Karibském moři. Jsou to dnešní Bahamy, Velké a Malé Antily. Samuel odcestoval s několika společníky z Olomouce přes Prahu do Janova, odkud všichni odpluli do Sevilly. Tam se tři čtvrtě roku čekalo na loď. Nemohl si vybírat, kam by chtěl nejraději. Jeho cíl mu byl přidělen. Nakonec došlo ke změně. Žádná západní Indie, ale Amazonie. Jižní Amerika. Byl určen na k misii u Indiánů Omaguů v povodí Maraconu...

JOSEF VESELÝ