číslo
4 |
|
Hudba |
|
TIP TÝDNE Písničky z druhého břehu, Český rozhlas 2 - Praha, 29. ledna, 21.04 hodin Nohavicovy písně pod těšínským nebem Společné dílo české a polské scény Těšínského divadla Těšínské niebo - Cieszynskie nebe vzbudil v loňském roce zájem kritiků (vstřícné recenze v řadě deníků a časopisů a také hlavní cena 4. Festivalu divadel Moravy a Slezska) a s vřelým přijetím se setkal také u publika z obou břehů řeky Olše. Pozornost si však zaslouží i CD s písněmi z tohoto dvojjazyčného divadelního představení; vždyť právě na písních je celý pozoruhodný projekt dramaturgyně polského souboru Těšínského divadla Renaty Putzlacherové a režiséra Radovana Lipuse vystavěn. A nejsou to písně ledajaké, všechny totiž pocházejí z repertoáru slezského barda Jaromíra Nohavici. Tvůrci představení si od Nohavici vypůjčili kolem dvaceti skladeb, přičemž nejčastěji se inspirovali jeho klíčovým albem Divné století, jehož autorský záměr byl inscenátorské ideji zřejmě nejbližší. Sám Nohavica do příprav projektu nezasahoval, spolehl se jak na Putzlacherovou, která jeho písně už řadu let překládá do polštiny, tak na Tomáše Kočka, autora nových aranží převážně všeobecně známých písní. A zřejmě dobře udělal, protože zvláště Kočkův podíl na inscenaci budí respekt. "Jeho" Nohavica, to není žádný odvar z originálů, ale invenční pokus o přenesení původního tvaru písní do zcela jiných hudebních i interpretačních souvislostí. Z obdobně suverénních a promyšlených "coververzí" musí mít radost každý tvůrce - odhalují to, co se skrývá pod zažitým stereotypem. Zvláště podnětné je poslouchat Kočkovy úpravy skladeb, jimž bylo dopřáno stát se hitem: když jistou píseň slýcháme až příliš často, její kvality, případně banálnost vlastně přehlížíme. Kromě úvodní písně Nebe je tu, kterou na CD zpívá sám autor, jsou všechny ostatní interpretovány českými a polskými herci a herečkami - a to je další posluchačská příležitost. Například sdělení písně Pane prezidente je v podání herce Karla Čepka sugestivnější, než když tytéž verše zpívá Nohavica, také ženské hlasy některým skladbám dávají jiný rozměr. Zajímavé jsou i česko-polské či polské verze řady písniček, z nichž přirozeně vyplývají kořeny Nohavicovy tvorby, které rozhodně nekončí u hranic naší republiky. Konečně, od května minulého roku je i hranice mezi polským a českým Těšínem spíše pomyslná - třeba jednou Nohavica zlidoví i za "čárou". MILAN ŠEFL (J. Nohavica, T. Kočko, R. Putzlacher, R. Lipus: Těšínské niebo. CD, 60 minut. Vyd. Indies Records, 2004.) Písně Jaromíra Nohavici v podání herců Těšínské divadla si můžete poslechnout v sobotu 29. ledna po 21. hodině na ČRo 2 - Praha |
|