číslo
4 |
|
Názory, komentáře |
|
TELEVIZNÍ GLOSÁŘ Mírně optimistický začátek
Marnost zavedených novoročních rituálů už patrně nahlédli i zodpovědní zaměstnanci této veřejnoprávní instituce. Alespoň soudě dle relativní umírněnosti formálních i obsahových změn, k nimž se Česká televize odhodlala letos. Zmíněná střídmost vzbuzuje sympatie, a - spolu s prvními dojmy ze setkání s některými novými i staronovými tituly (viz Na moll, Kultura.cz či Ta naše povaha česká) - dokonce i mírný optimismus. Přesto se vyplatí s jejich hodnocením vyčkat. Rizika předčasných soudů není ušetřen ani autor těchto řádků. S delším odstupem si smířlivější hodnocení než kdysi zaslouží například nedělní komponované Večery na téma. Za čtyři roky existence vyzrály v pásmo, které zpravidla nabízí na druhém programu ČT vhodnou menšinovou alternativu souběžně vysílaných atraktivit. Už po několika týdnech je namístě i částečná korekce nedůvěry v možnosti nejnovějšího pokusu Jana Krause navázat na úspěch své někdejší "primácké" talk-show Další prosím. V některých okamžicích, a s některými hosty (např. Barborou Seidlovou či Janem Kasalem), jí nezůstává Uvolněte se, prosím dlužno až tak moc, jak původně hrozilo. Jen pachuť z "malé domů" v podobě samoúčelného statování kapely Krausova syna Davida trvá. Riziko z prodlení ospravedlňuje výjimku z odložených soudů aktuálních programových novinek v případě čtyřdílné minisérie Hop nebo trop. Hodnotit celek v polovině nelze. Pokud však udrží laťku nastavenou prvním, a zejména druhým dílem o poznání výš než je nyní v televizní dramatice zvykem, vyplatí se stihnout alespoň závěrečnou epizodu této generační adrenalinové tragikomedie ze současnosti. Kvůli scénáři manželů Pelantových, režii Jiřího Chlumského, i výkonům televizně neomrzených herců, jako jsou Marek Taclík, Marta Issová a další, v rovnoprávném partnerství se zkušenou Ivanou Chýlkovou. Smutnou zprávou je, že se Česká televize opět neobtěžovala najít pro premiéru seriálu příhodnější vysílací čas, než je nedělní večer. I v novém roce trvá nepochopitelně hloupá praxe předem pohřbívat původní dramatické tituly do hlubokého stínu paralelních masových lákadel komerční obrazovky - tentokrát především pokračování divácky suverénního nováckého hledání další Superstar. V případě Hop nebo trop je to škoda. JAN SVAČINA |
|