číslo 4
vychází 17. 1. 2005

Televize
a film

TV TIPY

Pondělí 24. 1. 2005 ČT 2 - 21.30 hodin

Jak probíhá boj o moc

Pád komunistického režimu v někdejším Sovětském svazu umožnil i tam vznik filmů, otevřeně nahlížejících do zákulisí totalitní moci, po dlouhá desetiletí dusící celou zemi i přilehlé "spojence". Již jsme viděli Baltazarovu hostinu i Chrustaljove, vůz!, věnované hrůzám stalinismu. Vlčí smečka (1993) se posouvá o několik let dál - líčí komplot, který zbavil liberálního Chruščova, jenž rozbil okruží stalinismu, jeho výsadního postavení, když jeho místo zaujal Brežněv, lépe se přizpůsobivší velmocenské politice vojenských kruhů.

Režie se ujal Igor Gostěv, pro něhož byla Vlčí smečka posledním dílem - nedlouho po jejím dokončení zemřel. Je přitom paradoxní, že právě tento režisér, vždy aspoň navenek oddaný komunistickému režimu, se odhodlal vytvořit takovou deziluzivní, byť možná i konjukturální výpověď. Jeho jméno se pojí s agentskými historkami, v nichž bdělé bezpečnostní orgány odhalují zákeřné špiony (Anděl pouště byl natolik odrazující, že jej uvedla jen někdejší Československá televize, aniž se dostal do kin). Hodně pochval si Gostěv vysloužil i volně návaznou trilogií partyzánských příběhů, samozřejmě s dominujícím postavením vševědné komunistické strany (My se vrátíme, Fronta v týlu, V týlu nepřítele).

Gostěv se vyznačoval omezenými inscenačními dovednostmi, jeho příběhy byly vypravěčsky ploché a nezáživné, nijak nevybočovaly z úmorné linie tzv. angažované tvorby. Tato omezení bohužel poznamenávají i Vlčí smečku, často zbytečně topornou a popisnou, i když svým tématem nesmírně zajímavou. Režisér, jenž se rozhodl pro polohu temného thrilleru, totiž vycházel z dochovaných archivních materiálů, takže se některé události či rozmluvy blíží rekonstrukci, na scénáři ostatně spolupracoval i Chruščovův syn.

V takto rozvrženém příběhu se právě Chruščov stává kladným hrdinou, zápasícím s temnými silami včerejška, které se stále derou na povrch, i bezohlednými kariéristy dneška, které přitahuje jedině výsadní mocenské postavení. Chruščova ztělesnil Rolan Bykov, přední ruský herec, jenž o šíři svého talentu již přesvědčil v mnoha závažných filmech (Strašák pojednával o tragickém dopadu šikany ve škole), jeho protivníky ztvárnili herci méně známí. Jako ambiciózního Břežněva, jehož padoušskému vzezření dominuje zlověstné obočí, se představí Alexandr Běljavskij, zkušeného stalinistického harcovníka Anastase Mikojana si přivlastnil Lev Durov. Oproti nesmírně tvárnému a sugestivnímu Bykovovi, který citlivě vyhmátl rozpoložení i dilemata politika ocitnuvšího se v krizovém okamžiku své kariéry, však nemají šanci na sebe upozornit, zůstávají v jeho stínu.

Vlčí smečka se sotva zařadí mezi špičková díla, realizační přístup stěží oslní, avšak mimořádně cenné je přinášené sdělení, i když obecnější obrysy chruščovovského "tání" v ideologicky sešněrované společnosti zůstávají mimo pozornost. Film se soustředí výhradně a snad i trochu školometsky na dění v nejvyšších mocenských kruzích. Přesto zapůsobí názorněji než stohy učených politologických pojednání.

JAN JAROŠ

Úterý 25. 1. 2005 ČT 2 - 22.55 hodin

Taxmeni - zpívající svědomí národa

Další pořad z cyklu Uprostřed běhu je věnován skupině Taxmeni, která se za pětatřicet let své existence stala neodmyslitelnou součástí české country scény. Ovšem nedosti na tom; vedle skvělé muziky, kterou kolem sebe šíří, zaměřuje své aktivity směrem, který u nás bývá často opomíjen: připomíná činy českých odbojářů, na které můžeme být opravdu pyšní. Vydávají zpěvníky a další publikace s touto tématikou, pořádají koncerty pro účastníky odboje a malými učebnicemi historie bývají i jejich alba.

To poslední - Rytíři oblak (z řady Calamity Jane) - je věnováno československým letcům, hrdinům druhé světové války. Vedle písní, které připomínají konkrétní osoby, tu najdeme i song věnovaný vlčáku Antovi, členovi posádky 311. československé bombardovací perutě. Písničku si opravdu zaslouží: za činy, které mimo jiné zachránily několik lidských životů, mu byl mimořádně udělen Československý válečný kříž, za války se stal jediným nasazeným psem v letectvu všech bojujících států a v roce 1943 se svým pánem kpt. Václavem Bozděchem předstoupil před britského krále Jiřího VI.

Pořad České televize prochází historií Taxmenů s úsměvem, i když ne vždy k němu měli členové kapely důvod. Doba, kdy Taxmeni vznikli, americkým písničkám příliš nepřála, vždyť začínala takzvaná normalizace. Podle šéfa skupiny Jaroslava Čvančary však rok 1970, a možná ještě nějaký ten čas po něm, byl pro country muziku v mnohém příznivější, než je tomu dnes. "V tomhle období doznívala šedesátá léta a než se normalizace rozběhla naplno, stihlo se ještě pár obdivuhodných věcí. Když se kolem sebe podíváte dnes, kolik country skupin zůstalo?," stýská si Čvančara, mimo jiné i uznávaný historik (zaměřující se především na období 2. světové války) a autor několika knih. Díky svému rodinnému zázemí (jeho strýc i rodiče vlastnili v Praze biograf) se Jaroslav ve svém dětství dostával v rodinném archivu i k filmům, které byly v tehdejší době zakázány a je tak znalcem i filmové historie. Spolu s ostatními členy Taxmenů se pak stará, aby některé její kapitoly a ovšem i kapitoly ze slavné i méně slavné minulosti Československa nebyly zapomenuty. U Taxmenů tak lze poprávu říci, že spojují příjemné s užitečným.

TOMÁŠ PILÁT 

Středa 26. 1. 2005 NOVA - 20.35 hodin

Zbožnuji trable

Cynický a prací unavený Peter Brackett patří mezi nejúspěšnější reportéry listu Chicago Chronicle ovšem už dlouho pouze využívá své pověsti špičkového reportéra a tak například článek, který má právě odevzdat vytvoří pouhou obměnou svého staršího textu. Jednoho dne je vyslán na místo železničního neštěstí, kde se setká s reportérkou Sabrinou Petersonovou. Dívka právě začíná a pro list Globe tu dělá svou první reportáž. Přezíravost slavného kolegy ji přiměje k tomu, že si dá na práci záležet a tak Peter druhý den vidí, jak si lidé chvatně kupují Globe s její senzační reportáží na titulní straně. Ani jeden z nich však dosud neví, že jednou z obětí neštěstí byl Darryl Beekman, který se vracel z pohřbu otce a v kufříku, který z místa nehody ukradli zloději, vezl propisku s ukrytým mikrofilmem...

Režie Charles Shyer. Hrají Julia Roberts, Nick Nolte, Saul Rubinek, James Rebhorn, Robert Loggiaa další.

Čtvrtek 27. 1. 2005 ČT 2 - 16.35 hodin

Za tři fajfky tabáku

V okolí Třebíče, Telče a Proseče byla od 19. století rozšířena domácká výroba dýmek. Lidoví řezbáři propůjčovali zejména jejich hlavičkám nejrůznější podoby, ať už podle vlastní fantazie nebo na přání objednatele. Tomuto málo známému odvětví lidové tvořivosti však učinila ráznou přítrž polovina padesátých let minulého století, kdy byla domácká výroba dýmek násilně zrušena a velké množství již vyřezaných částí včetně hlaviček zničeno. Nicméně tradici zdejší výroby dýmek se z paměti lidí vymazat nepodařilo. Zajímavý dokumentární film je toho jasným svědectvím. 

Pátek 28. 1. 2005 NOVA - 22.15 hodin

Dokonalý svět

Kolem Halloweenu roku 1963 z vězení uprchnou Butch Haynes odsouzený za loupežné přepadení a primitivní vrah Terry Pugh. Zabijí přitom dozorce a v jeho voze odjedou do Austinu, kde vniknou do domu fanatické jehovistky. Když je soused začne ohrožovat zbraní, unesou jejího sedmiletého syna Phillipa a vezmou ho sebou jako rukojmí. Po jejich stopách se vydává zkušený ranger Red Garnett, kterému starosta přidělí ku pomoci sebevědomou kriminalistku a nesympatického specialistu z FBI. Napjaté vztahy mezi oběma zločinci vyřeší Butch tím, že Terryho zastřelí a pak sám pokračuje se zakřiknutým chlapcem v cestě. Mezi oběma se postupně vyvíjí zvláštní pouto.

Režie Clint Eastwood. Hrají Kevin Costner, T. J. Lowther, Clint Eastwood, Laura Dern, Bradley Whiford, Keith Szarabajka, Leo Burmeister a další.

Sobota 29. 1. 2005 ČT 1 - 20.00 hodin

Přežít můžete i na pustém ostrově

Robert Zemeckis (nejnověji Polární expres, o němž jsme nedávno psali) se pokusil ve filmu Trosečník sloučit robinsonádu s melodramatem o přervaných citech, které lze s obtížemi obnovovat. Hlavním hrdinou je špičkový manažér nadnárodní zasilatelské služby (Tom Hanks), jenž se pohybuje doslova po celém světě - počínaje hned v úvodu Moskvou. Při jednou letu však firemní letadlo ztroskotá a na opuštěném ostrůvku uprostřed oceánu se zachrání jen on sám.

Trosečník patří mezi filmy, které se tváří ušlechtile, odvíjeny v poklidném, ba rádoby meditativním rytmu. Zřejmě i proto režisér zavrhl občas se nabízející polohu dobrodružného vyprávění či dokonce akčních momentů. Titulní hrdina je pojednán jako nesmírně vytížený člověk, jenž nemá čas ani na dárky - v chvatu je předává v autě cestou na letiště. Civilizačními vymoženostmi zhýčkaný pak obtížně přežívá v pustém prostředí: výmluvné jsou scény, kdy se učí rozbít kokosový ořech či roznítit oheň třením hůlky.

Hanks svého hrdinu modeluje nejprve jako sebejistého, po ztroskotání jako houževnatého chlapíka, jenž statečně vzdoruje beznaději. Po opětném návratu do civilizace jej vidíme jako vnitřně vyrovnaného, dokonce ani nic nenaznačuje, že by na ostrově nějak strádal. Právě skutečnost, že se nebyla zachycena žádná výraznější změna, považuji za varovný příznak významového zploštění... Trosečník chce hlavně dojímat, nikoli se bolestně přehrabovat v rozrušené lidské mysli. Pokud přijmeme toto východisko, jistě nás film pobaví.

(jš)

Neděle 30. 1. 2005 ČT 1 - 20.05 hodin

Hadí tanec

Cyklus České televize Oběti má už tyto díly: Přepadení, Znásilnění, Svědek,Jiný člověk. Nejnovější díl se jmenuje Hadí tanec a je tedy pátým v pořadí. Co díl to jiný příběh oběti násilí. Tentokrát vypráví psychologovi, ztělesněnému Františkem Němcem, svůj příběh oběť domácího násilí - Ivana Chýlková. Až doposud šlo o oběti násilí vzešlé většinou z lhostejnosti společnosti. Ale vzrůstající bezohlednost se ještě víc než ve veřejném prostoru projevuje v soukromí, doma, tam, kde by se měl člověk cítit nejbezpečněji. Proto je náš dnešní příběh nejtvrdší, nejkrutější ze všech.