číslo
4 |
|
Tipy ČRo |
|
Pátek 28. 1. 2005 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 20.00 hodin KEL MALE RACHAMIM Páteční večer ke Dni památky obětí holocaustu
TRANSPORT AAY 28.7.1942 z ghetta Terezín do Baranowiczi. "Až získám moc, vyhlazení Židů se stane mým nejpřednějším úkolem. Nedokáží se sami bránit a nikdo se na jejich obranu nepostaví," prohlásil v roce 1922 Adolf Hitler. Své úmysly popsal v knize Mein Kampf. Měl pravdu, na obranu Židů se skutečně postavil málokdo. Jednotlivci pomáhali často s nasazením života, vlády některých zemí se snažily zachránit své židovské obyvatele, jiné však nacistům aktivně pomáhaly při deportacích. Pouze Winston Churchill se jako jediný člen protihitlerovské koalice pokoušel prosadit bombardování plynových komor a vlakových tratí. Nepřidal se k němu nikdo. Už během války začala vznikat konspirativní síť, která pak pomáhala k útěkům válečným zločincům. ODESSA (Organizace bývalých příslušníků SS) byla napojena na některé představitele zejména katolické církve. V Římě fungoval institut San Girolamo, ve Vatikánu se nacistům vystavovaly falešné pasy. Vedoucím tohoto transferu byl biskup ze Štýrského Hradce Alois Hudal, zapojil se i chorvatský františkán otec Krunoslav Draganovič a další. S jejich pomocí tak především do Jižní Ameriky a do arabských států (ale i jinam) uprchli mnozí strůjci i vykonavatelé "konečného řešení židovské otázky" - Adolf Eichmann, jeho pravá ruka Alois Brunner, velitel vyhlazovacího tábora v Treblince Franz Stangl, jeho zástupce a velitel vyhlazovacího tábora v Sobiboru Gustav Wagner, velitel ghetta v Rize Eduard Roschmann, Klaus Barbie, přezdívaný "kat z Lyonu" a také osvětimský lékař Josef Mengele. Poválečným soudům včetně hlavnímu Norimberskému procesu touto cestou uniklo kolem 30 000 válečných zločinců. V dokumentech, kterými se při útěku prokazovali, byli často uváděni jako ti, kteří přežili koncentrační tábory. Až do osmdesátých let minulého století byly tyto informace součástí tajné zprávy Ministerstva zahraničí Spojených států. Pak se sice dostaly na veřejnost, ale např. v katolické církvi o nich stále ví málokdo. Při obsazování Sovětského svazu doprovázely armádu tzv. Einsatzgruppen - zvláštní skupiny, které "čistily" prostor od Židů. Velitelem komanda D byl Otto Ohlendorf, absolvent tří vysokých škol a v civilu právník. Skupině C velel Ernst Biberstein - evangelický pastor a církevní hodnostář. Od října do prosince 1941 vyvraždilo jeho komando 75 000 Židů a zlikvidovalo celou židovskou komunitu v Kyjevě. Byli snad všichni z nich sadisté? Nikoli. Jen loajální občané Velkoněmecké říše, kteří plnili rozkazy svých nadřízených. První forma tzv. "osvětimské lži" - tedy popírání existence plynových komor a holocaustu (který si prý vymysleli sami Židé, aby vzbudili soucit světa a dosáhli svých cílů) - se objevila už v roce 1945 a setkáváme se s ní dodnes. Pamětníků, kteří mohou podat svědectví, však stále ubývá. V Pátečním večeru ke Dni památky obětí holocaustu uslyšíme vzpomínky tří žen, které přežily - Zdenky Fantlové, Dity Skálové a Anity Frankové. Přijdou i zástupci tzv. druhé generace - ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát a rabín Karol Sidon a spolu s nimi evangelický farář Miloš Rejchrt, z katolické církve Jana Doleželová a historik Jan Stříbrný i další historici z Univerzity Karlovy a rovněž psycholožka Helena Klímová a spisovatelka Lenka Reinerová. Úryvky z dobových i současných textů včetně části překladu původního zápisu konference ve Wannsee o "konečném řešení židovské otázky" přečte Otomar Krejča ml. Převážnou část synagogálních zpěvů, které zazní v průběhu Pátečního večera, jsme natočili v pražských synagogách - ve Španělské s izraelským rabínem Jehudou Ješarimem a ve Staronové a Pinkasově s kantorem pražské Židovské obce Viktorem Feuerlichtem. VLADIMÍRA LUKAŘOVÁ |
|