číslo 4
vychází 17. 1. 2005

Zpět na obsah         

Tipy ČRo

Sobota 29. 1. 2005 Český rozhlas 2 - PRAHA - 16.30 hodin

Staří, ale dobří

Pětašedesátiletý zpěvák Josef Laufer svou životní cestou symbolizuje opravdové evropanství. Narodil se ve sběrném táboře v Saint Pierre de Sables d´Ollone ve francouzské Bretani. Otec lékař Maxim Laufer se ocitl jako interbrigadista ve španělské občanské válce. Jeho španělská maminka Edelmira Perez Rodriguez byla zdravotní sestra. S pomocí Červeného kříže odcestovali Lauferovi do Anglie, kde přečkali válku, a v roce 1946 se usadili v Československu.

Josef Laufer vynikl v několika činnostech - jako herec s mimořádným pohybovým nadáním, režisér, textař a zpěvák. A na poslední dvě profese, s důrazem na šedesátá léta minulého století, se zaměřili autoři pravidelného vzpomínkového písničkového pořadu Staří, ale dobří. Jedna z otázek, kterou Josefu Lauferovi položili, byla obligátní a ptala se na jeho první kontakt s hudbou: "S ní jsem se setkal už jako maličký kluk. Můj tatínek byl chirurg, který když studoval, tak si přivydělával tím, že hrál na housle ve velkém orchestru Národního divadla. Proto jsem vyrůstal s hudbou, ale netušil jsem, že se jí budu profesionálně zabývat, i když jsem odmalička rád zpíval. U nás se vůbec hodně zpívalo. Aby ne, když maminka byla Španělka. Vystudoval jsem herectví na DAMU, takže se ze mne stal herec, který také zpívá."

Startem k Lauferově popularitě bylo působení v divadle Semafor, k čemuž dodává: "Už předtím jsem byl v několika pokusných kapelách. Nejlepší z nich vedl Petr Brožek a ten mě poprosil, abych zazpíval písničku Fever podle Elvise Presleyho. To se moc líbilo panu Marešovi, který režíroval pásmo Ondráš podotýká. A pozval mě, abych v tomto představení tuto písničku zazpíval. Tenkrát bylo ještě dost nezvyklé, aby někdo zpíval a k tomu se ještě pohyboval. Dneska se na to dívám s úsměvem, ale před těmi lety to mohlo působit velmi expresivně..."

(jk)