číslo 5
vychází 24. 1. 2005

Zpět na obsah         

Názory, komentáře

TELEVIZNÍ GLOSÁŘ

Nenápadný půvab jednoho přímého přenosu

Červený koberec. "Hej, Leo!" ječí fanynky i profesionální fotografové na právě procházející idol. "Hele, Dano," křičím přes dvoje dveře já, "právě jsme se dozvěděli, že přehodili dvojku za čtyřku!" "To je radost," bručí Rejžek, "to dělaj vždycky, takhle na poslední chvíli." "Ví se něco bližšího o reklamních pauzách?" ptá se pan Rous, režisér vysílání té noci na ČT 2, zatímco nervozita ve studiu vrcholí úměrně s nervozitou v Beverly Hills. Zatímco hrstka zimomřivých Čechů se dvě hodiny po nedělní půlnoci snaží nahodit motory k plnému pracovnímu nasazení, v Kalifornii se Leo a spol. zabývají věčnou otázkou "daj-li či nedaj-li". Přímý přenos Předávání Zlatých glóbů právě začíná.

V sobotu 14. ledna nám ještě bylo hej. Na přípravu bylo dost času a aktualizace scénosledu přicházely jen asi dvakrát denně. Tou dobou muselo být v Americe dost dusno, uvážíme-li množství krasavic a krasavců dychtících po službách renomovaných odborníků na vlasy, na obličej, na šaty, na boty... V tu dobu pan Rous trpělivě sčítal minuty a chystal vysílací upoutávky, aby bylo čím vyplnit reklamní pauzy. V tu dobu si Dana Hábová s Janem Rejžkem četli scénář s vědomím, že zítra může být dost věcí úplně jinak.

Neděle 15. ledna. Do začátku přenosu zbývá celý den. Paparazzi mají pohotovost - my též. Víc než informace o tom, co si hodlá vzít na sebe Kate Hudsonová, nás ovšem zajímá, jak to bude se zvukem: mono či stereo? Když se nad Kavčí hory snese milosrdná tma a v Kalifornii se stovky lidí probouzejí v panice, že zase nemají co na sebe a jak proboha budou večer vypadat, my z českého štábu relaxujeme každý po svém: Rejžek jde na Chucka Berryho, Hábová na Idiota, pár jedinců se snaží usnout.

Američtí mravenečci dokončují finální verzi scénáře, trojice ze Sexu ve městě už má konečně jasno, kde bude sedět a z jaké strany ji bude snímat kamera. Jen české televizní tiskárny se odmítají probudit z nočního spánku a vydat nejnovější scénosled. Střih. Najednou to máme všichni za sebou a úleva vytvořila most napříč světadíly. Robin Williams má radost ze vzácné ceny Cecila B. DeMilla (to byl slavný americký režisér), Jan Rejžek má radost, že se Mick Jagger (to je jeden zpěvák) konečně dočkal svého prvního glóbu, Lisa Marie Presleyová (to je dcera božského Elvise) se může radovat, že přešla rovně jeviště a my máme spolu s panem Rousem radost, že všechno časově klaplo. Jak málo stačí ke štěstí...

RENATA JAROŠOVÁ

(Autorka je dramaturgyní České televize)