číslo 5
vychází 24. 1. 2005

Rozhlasová publicistika

ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ

Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Sobota - premiéra 13.05, repríza ve 22.10

Původní obyvatelé Austrálie dnes

Kdysi téměř liduprázdná země se začala zaplňovat lidmi, malebné zátoky se proměnily v rušné přístavy, na úrodných pláních vyrostla velkoměsta. Konflikt dvou světů, dvou různých kultur a lidských hodnot byl v nejmladším z Evropany objevených světadílů jen otázkou času. Před dvěma sty lety vyhrála v Austrálii síla nad rozumem a ničila vše, co jí stálo v cestě.

Noví příchozí, kteří nelitovali obětovat životy za "vznešenější" cíle, nebyli naštěstí důslední. Nepodařilo se jim "jacksonovským" způsobem změnit tmavou pokožku na bílou a nezvládli ani převýchovu původních obyvatel na britské lordy.

I proto se kultura původních obyvatel navzdory tomu, že doslova živoří, dožila třetího tisíciletí. "Udržovat naši kulturu v éře moderních technologií a v dnešní společnosti je velmi těžké, protože tady není prostor pro tradiční způsob života. Je to jako olej a voda, nikdy se vám je nepodaří smíchat," říká mi mladík jménem Norm.

Polonahý a pomalovaný bílými otisky dlaní symbolizujícími krokodýla se snaží lidem vysvětlit, že na křivdu, která byla spáchána na původním obyvatelstvu, by se nemělo zapomínat. Je naopak třeba o tom mluvit a zároveň si přiznat, že způsob, jakým se k nim přistěhovalci zachovali, nebyl správný. Na omluvu ale původní obyvatelé stále čekají marně. A důvod?

To, co jim chybí, je základní schopnost komunikovat. Nezajímá je podstata, řídí se jen politikou," říká Norm na adresu těch, které vnímá jako "oni".

Nebýt politiky, moderní Australané by zřejmě nikdy nepřišli s kacířskou myšlenkou sebrat děti rodičům a vychovávat je v evropském duchu. Jedna generace, příznačně nazvaná "ukradená", tak nadobro ztratila kontakt s mateřským jazykem a kulturou. Úmysl šlechetný, výsledek žalostný.

Kdyby šestnáctiletý Jeremy neměl problémy se zákonem a nevyhostili ho ze Sydney, zřejmě by se nikdy nedozvěděl o svých kořenech. "Ukradená generace postihla i mou rodinu. Můj otec byl jedním z devíti dětí a když zemřela babička, všechny děti dědečkovi sebrali. Dodnes viděl jen čtyři z nich. To je také důvod, proč jsem tak dlouho žil odloučeně od naší kultury. To, co si možná vy Evropané neuvědomujete, je, že půda je pro nás velmi důležitá. Když ji někomu seberete, jako kdybyste ho připravili o dům a střechu nad hlavou."

Jeremy se vrátil k dědečkovi, který ho zasvětil do tajů aborigineské kultury a po pěti letech života s původními obyvateli úplně změnil pohled na svět. Stále ale nedokáže pochopit, proč australská vláda nedokáže říct jedno jediné slovo: Sorry.

Současný liberální kabinet Johna Howarda není připravený omluvit se za "ukradenou generaci". Myslí si, že řešení tohoto problému je jen otázkou peněz. Ale naše kultura nestojí na penězích a materiálních statcích. Jediné, co potřebujeme, je vrátit ji zpět."

Jenže jak na to? Desítky původních jazyků zanikly a mladá generace jeví o tradice předků stále menší zájem. Podle Norma jsou na prvním místě podmínky a potom zájem. "Lidé se naučí a vědí jen to, co jim nabídnou. Většina z nich je jako stádo, proto nestačí jen vtlačit naši kulturu do školních učebnic, ale potřebujeme změnit celý vzdělávací systém této země."

Nejen v Austrálii ovšem platí, že o aborigineskou kulturu projevují největší zájem turisté, kteří o ní mají překvapivě více informací než domorodci. "Dnešní Australané nevědí, že aborigineská kultura tady bude bez ohledu na to, jaké o ní máme informace."

MICHAL RYBANSKÝ